Od toho už investora před dvěma roky vzdálilo odvolání a nespočet námitek podaných Spolkem Nízký Jeseník a dalšími odpůrci stavby, kteří v kopcích nad Šternberkem odmítají další větrné elektrárny.

„Jsme rádi a doufám, že i když se jistě objeví další námitky, budou krajským úřadem smeteny. Vše už bylo vypořádáno. Obec i občané Jívové vyjádřili souhlas se stavbou větrného parku a tito kverulanti vše jen zdržují a obtěžují dokola stejnými argumenty,“ reagoval starosta Jívové Jan Pewner.

Společnost Synergion plánuje postavit pět větrných elektráren typu Vestas V100 o jmenovitém výkonu 2,0 MW a celkové výšce 145 metrů severně od obce Jívová ve vzdálenosti 950 metrů od nejbližšího rodinného domu.

Územní rozhodnutí a stavební povolení získal investor v roce 2017, ale odpůrci stavby podali odvolání ke krajskému úřadu. V průběhu odvolacího řízení pak došlo k tomu, že Ministerstvo životního prostředí změnilo souhlasné stanovisko krajského úřadu z prosince 2015 k dočasnému odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu na nesouhlasné, což bylo důvodem pro zrušení rozhodnutí stavebního úřadu.

Jednalo se zejména o to, že žádost nebyla dostatečně kvalitně zdůvodněna. Investor proto požádal o přerušení projednání a následně dodal nové závazné stanovisko, které již bylo kladné.

„Žádost o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení jsme znovu pojednávali i s nově uplatněnými námitkami a na základně současných podkladů jsme rozhodli,“ shrnul vedoucí šternberského stavebního odboru Robert Černocký s tím, že proti rozhodnutí stavebního úřadu je nyní možné podat odvolání, o kterém by opět rozhodoval Krajský úřad Olomouckého kraje.

Obavy: hluk a dopad na ceny nemovitostí

Odpůrci větrného parku v Nízkém Jeseníku napadli, že se větrníky mají stavět na I. až III. třídě ochrany zemědělského půdního fondu, přičemž většina pozemků v dotčené lokalitě je zařazena do dvou vyšších tříd. Souhlasné stanovisko s vyjmutím je podle nich nepodložené a nezákonné.

Platné aktualizace Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje však výjimečně připouštějí umisťování staveb větrných turbín na půdách I. a II. třídy.

Jak stavební úřad připomněl v odůvodnění, pozemky v Jívové jsou podle takzvaného katalogu BPEJ klasifikované jako málo až velmi málo produkční.

Spolek Nízký Jeseník kritizuje zejména vliv větrného parku na krajinný ráz, na Přírodní parky Údolí Bystřice a Sovinecko, na kulturní krajinu v okolí Jívové s dominantou kostela sv. Bartoloměje, na kulturní krajinu v okolí Svatého Kopečka.

Namítají nedostatečné posouzení hluku větrných elektráren a obávají se dopadů na ceny nemovitostí.

Proti záměru se postavila i sousední obec Hraničné Petrovice. Zastupitelstvo vyslovilo nesouhlas se stavbou větrníků již v roce 2016.

Plocha pro stavbu větrníků je vymezena ve změně územního plánu Jívová a krajský úřad, jak připomněl stavební úřad v odůvodnění, nevyslovil v žádném povolovacím řízení vztahujících se k Větrnému parku Jívová jakýkoliv nesouhlas s výstavbou.

„Je třeba zdůraznit, že stavba Větrný park Jívová byla posouzena mimo jiné rovněž z hlediska jejích vlivů na životní prostředí v rámci procesu EIA,“ uvedl stavební úřad.

Pro obec milion ročně 

Stavba by měla vyrůst nedaleko jednoho z největších větrných parků v České republice – parku Horní Loděnice. Právě tím argumentuje obec Jívová.

„Větrníky jsou kolem v krajině, ale Jívová z nich nemá ani korunu,“ poukazoval starosta.

Obec totiž počítá s milionem ročně z větrníků. Pravidelný příjem by pomohl vesnici se splátkami úvěru, který si musela vzít na výstavbu kanalizace a čističky odpadních vod.