Obyvatelé a chataři dotčených místních částí se bouří. Výstavbu větrníků ve vstupní bráně do Nízkého Jeseníku odmítají. Rozhodnout má výsledek referenda, jehož vyhlášení v minulém týdnu schválili zastupitelé.

Výstavba větrného parku v Jívové. Říjen 2023
U Jívové vyrůstají nové větrníky. Nezákonné, poukazují odpůrci

„Otázka je poměrně výbušná, ovlivní směřování města na dlouhá desetiletí. Chceme dát občanům možnost, ať vyjádří svůj názor,“ vysvětlil starosta Moravského Berouna Jan Hicz, proč nerozhodlo městské zastupitelstvo, ale dalo prostor občanům, aby si sami určili, jaký bude mít projekt osud.

Vyrůst by mohlo celkem 17 větrných elektráren s celkovou výškou 230 metrů, listy rotoru o délce 81 metrů, s instalovaným výkonem od 6,2 do 7,2MW.

Deset v katastru Čabové a sedm v katastru Moravského Berouna - směr Dětřichov nad Bystřicí. Záměr se nejvíce dotýká Nových Valteřic a Čabové, kde se dá očekávat, že většina, ne-li všichni obyvatelé, vyjádří nesouhlas.

„V Moravském Berouně, Sedmi Dvorech a Ondrášově je to tak půl na půl,“ přiblížil nálady starosta.

Rozhodnutím o vyhlášení referenda v době konání voleb do Evropského parlamentu počátkem června se vyostřená situace zklidnila. Uvažovalo se o únorovém termínu.

„Během půl roku lidé nasbírají informace a budou schopni se kvalifikovaně rozhodnout, jestli budou hlasovat pro nebo proti,“ dodal starosta.

Vizualizace větrných elektráren u Branné.
150 metrů výšky. U Branné mohou vyrůst obří větrné elektrárny

Městu leží na stole nabídka konsorcia společnosti Micronix Group SE, která se prezentuje jako největší provozovatel větrných elektráren v Česku, a olomouckého arcibiskupství, jež chce do projektu vložit pozemky.

Vyšla jako nejvýhodnější z poptávek, které radnice dostala poté, co v květnu obdržela nabídku jiného investora do větrné energie. Vedení města nato oslovilo dvanáct firem, z nichž šest předložilo nabídku. Ty zastupitelstvo projednalo v září, kdy se přiklonilo k projektu konsorcia.

Jedna z nejlepších lokalit

Podle větrných map a studií je oblast kolem Moravského Berouna jednou z nejlepších na výstavbu větrných parků v Česku. Investoři zde krouží roky a větrné parky postupně vyrostly v Rejcharticích, Horní Loděnici nebo v Jívové.

Záměrem investora je vybudování celkem 17 větrných elektráren na území Moravského Berouna, z toho 10 v katastru Čabové (lokalita mezi Čabovou a Novými Valteřicemi) a 7 v katastru Moravský Beroun (lokalita směr Dětřichov nad Bystřicí).Záměrem investora je vybudování celkem 17 větrných elektráren na území Moravského Berouna, z toho 10 v katastru Čabové (lokalita mezi Čabovou a Novými Valteřicemi) a 7 v katastru Moravský Beroun (lokalita směr Dětřichov nad Bystřicí).Zdroj: Městský úřad Moravský Beroun

Kritici záměru v Moravském Berouně však poukazují na to, že v anketě v roce 2004 a následně zastupitelé vyslovili nesouhlas s větrníky na území Moravského Berouna. Ten trval i v roce 2013. Podle současného vedení města se situace za tu dobu zásadně změnila.

„Výsledek ankety v roce 2004 byl velice těsný: rozhodlo asi třicet hlasů. V roce 2013, když přišla nabídka investora, podmínky nebyly až tak výhodné, jak jsou v současné době. V tu dobu tady byly větrné elektrárny v Rejcharticích. Dnes, když se na cestě od Olomouce podíváte směrem na Šternberk, vidíte věže Jívové, Horní Loděnice. Většina obcí v našem okolí jedná a má zájem rozvíjet větrnou energii,“ poukázal starosta města.

Obětovali kus krajiny

Kritici, kteří vystoupili na jednání zastupitelstva v minulém týdnu, zdůrazňovali, že zastupitelstvo v minulém období na základě jednání se společností ČEZ a arcibiskupstvím odsouhlasilo projekt obří fotovoltaické elektrárny. Plánována je na dvou pozemcích města a dvou pozemcích arcibiskupství – o výměře 50 hektarů, což je zhruba 70 fotbalových hřišť

„Minulé zastupitelstvo respektovalo usnesení, které nesouhlasilo s výstavbou větrných elektráren na území města. Proč nerespektujete toto usnesení a jednáte o možnosti umístění VTE v našem městě?“ obracel se exstarosta města Tomáš Feranec k současnému vedení.

„Město již přispělo svým dílem v rámci podpory obnovitelných zdrojů v ČR a obětovalo kus krajiny Nízkého Jeseníku,“ dodal na jednání zastupitelstva.

Solární elektrárna. Ilustrační foto
ČEZ postaví na Olomoucku megasoláry. Podívejte se kde

Moravský Beroun bude po uvedení solární elektrárny do provozu dostávat dva miliony korun ročně. ČEZ přislíbil občanům slevu na silovou energii ve výši distribučního poplatku. Již nyní na základě podepsané nájemní smlouvy město inkasuje 200 tisíc korun.

Brána do Nízkého Jeseníku

Kritici výstavby navrhovaného větrného parku hovoří o devastaci krajiny a poklesu ceny nemovitostí už nyní, kdy se o stavbě začalo mluvit.

„Moravský Beroun je vstupní branou do Nízkého Jeseníku s nejvyšším vrcholem Slunečná. Tato vstupní brána je přesně ve směru, kde chce investor větrníky vystavět. Jde o údolí Valteřic a k tomu napojený hřeben Slunečné. Prostor je protkaný turistickými i cyklistickými stezkami,“ poukázal spolek Kořeny života.

Pokud nechcete, půjdeme pryč

Ředitel energetické divize společnosti Micronix Group SE nezastírá, že se jedná o zásah do krajiny.

„Proto se snažíme přijít s alternativou, co bychom za to nabídli. Pokud řeknete ne, že nabídku nechcete, půjdeme pryč,“ uvedl Ladislav Seidler na besedě s občany.

„I arcibiskupství chce být v souladu s občany a městem,“ reagoval na besedě ekonom arcibiskupství Martin Pirkl.

Větrný park čítající devět stožárů s celkovým výkonem 18 megawattů stojí u Horní Loděnice, červen 2022
Investoři do větrné energie krouží kolem Mor. Berouna. Nabídky jsou na stole

Investor má podle Seidlera pro 90 procent lokací zajištěné pozemky. Čtyři větrníky jsou situované na městských pozemcích.

„Chtěli jsme se vyhnout katastru Nových Valteřic. To byl jeden klíč. Dalším byl minimálně jeden kilometr od poslední zástavby,“ vysvětloval na besedě.

Ne větrníkům bude znamenat zákaz

Pokud se v červnovém referendu občané vysloví proti větrníkům, radnice připraví změnu územního plánu, která zakáže stavbu větrných elektráren.

V opačném případě město schválí a podepíše smlouvu s investorem a připraví změnu územního plánu města pro povolení stavby.

„Záruky bychom řešili smluvně. Představa je, že by se vytvořil depozitní účet, ze kterého bychom čerpali, pokud by docházelo k nějakým výpadkům plateb. Částka je stanovena na instalovaný výkon, který bude na našem území. Nebude záležet na tom, jak bude foukat – to je riziko firmy,“ dodal starosta Jan Hicz.