Například území kolem Moravského Berouna nebo Rýmařova má podle některých studií pro výrobu energie z větru přímo ideální předpoklady.

Areál v Kozlově na Olomoucku byl v 80. letech minulého století postaven pro útvar sovětské armády. Na snímku hlavní brána se strážním domkem, 21. ledna 2024
Areál po Sovětech na Olomoucku najde využití. Armáda má s Kozlovem plány

V oblasti zbývá jen málo obcí, kde v současnosti nevyhodnocují nabídky firem nebo už s nimi nepodepsali smlouvu o spolupráci.

Pokud by se všechny záměry uskutečnily, mohl by s trochou nadsázky vyrůst pás větrníků od Rýmařova až k Hradci nad Moravicí.

VIDEO: Panorama Nízkého Jeseníku od Křelova

Zdroj: Tauberová Daniela

„Ano, v Huzové je to aktuální. Máme podepsanou smlouvu o spolupráci s firmou a budeme schvalovat smlouvu o budoucí smlouvě na pozemky, kterých se tento záměr týká a jsou ve vlastnictví obce,“ potvrdila starostka obce Yvona Jirušová.

U Huzové to aktuálně vypadá na pětici větrníků, ale ve hře je i možné rozšíření do pozemků s funkcí lesa ve vlastnictví Olomouce. „To je zatím v jednání,“ upřesnila starostka.

Pokud by záměr v maximalistické variantě získal potřebné souhlasy, soustava větrníků by případně činila deset až jedenáct stožárů s rotory.

Diskutovaných 17 větrníků u Moravského Berouna

V současnosti nejvíce diskutovaný větrný park na severu Olomoucka uvažuje investor v Moravském Berouně. Vyrůst by mohlo celkem 17 větrných elektráren s celkovou výškou 230 metrů, listy rotoru o délce 81 metrů, s instalovaným výkonem od 6,2 do 7,2MW.

Záměrem investora je vybudování celkem 17 větrných elektráren na území Moravského Berouna
Gigantický roj větrníků u Moravského Berouna budí odpor. Rozhodne referendum

Deset v katastru Čabové a sedm v katastru Moravského Berouna - směr Dětřichov nad Bystřicí. Vznikla zde petice odpůrců, proběhly debaty s občany a zastupitelé v prosinci rozhodli o vyhlášení referenda, a to v době konání voleb do Evropského parlamentu. Jejich termín prezident Petr Pavel před týdnem vyhlásil na pátek 7. a sobotu 8. června.

„Chtěl bych do té doby uspořádat besedu občanů s nezávislým odborníkem. Následně, ještě před samotným referendem, by se měla uskutečnit beseda se samotným investorem. Aby každý, kdo má zájem, měl maximum informací pro své rozhodování při hlasování,“ sdělil starosta města Jan Hicz.

Výstavba větrného parku v Jívové. Říjen 2023
U Jívové vyrůstají nové větrníky. Nezákonné, poukazují odpůrci

S firmami v současnosti jednají i v obcích, kde už větrné elektrárny stojí.

„Uvažujeme o výstavbě. Jednáme se stejnou firmou, která vybudovala větrné elektrárny v Jívové,“ potvrdil starosta Hraničných Petrovic Radim Kalus.

„První návrh byl osm, ale to jsme smetli ze stolu. Čekáme na jinou variantu, druhou schůzku jsme zatím neměli,“ přiblížil aktuální situaci.

Horní Loděnice již má podepsáno

V Horní Loděnici, na jejímž katastru se točí většina elektráren doposud největšího parku Horní Loděnice-Lipina, již mají podepsanou smlouvu s investorem. Mohlo by se jednat až o pětici větrníků. Ráda by je postavila zemědělská společnost Úsovsko exministra zemědělství Jiřího Milka.

„Vyjádřili jsme souhlas s realizací záměru a podepsali smlouvu s Úsovskem, a to z jednoho prostého důvodu: pro obec je to významný zdroj příjmu po dlouhou dobu,“ potvrdil starosta Gustav Repaň.

Vizualizace větrných elektráren u Branné.
150 metrů výšky. U Branné mohou vyrůst obří větrné elektrárny

Několik nabídek mají aktuálně na stole v Norberčanech, kde už také větrníky stojí.

„Smlouvu zatím nemáme podepsanou. Máme předložené nabídky. Obrátili jsme se na právní kancelář, aby nám vypracovala metodiku. Nabídky jsou zajímavé všechny, ale každá trochu jinak, zvažujeme všechny možnosti,“ sdělil starosta obce Stanislav Hudáček.

O větrných elektrárnách jednají také obce na sousedním Rýmařovsku i Opavsku.

Rušivé v krajině nám to nepřipadá

Oslovení starostové obcí na okraji Olomoucka se shodují, že při zvažování nabídek je pro samosprávy podstatný zajímavý přísun peněz do obecní kasy.

„Je to jediná příležitost pro tak malou obec, jak získat významné prostředky, které můžeme investovat do rozvoje obce,“ poukázal starosta Norberčan.

Nabídky investorů se podle starostů obcí, kde již stojí větrníky, od poslední výstavby navíc výrazně navýšily.

„Tehdy jsme se bavili o stovkách tisíc korun ročně, dnes jsme o řád výše,“ potvrdil Hudáček.

Solární elektrárna má vzniknout na střeše obecního úřadu v Hněvotíně.
Obce na Olomoucku připravují solární elektrárny na školy i radnice

Stroje, které by se případně stavěly, by podle nich navíc byly nejmodernější a nejvýkonnější.

„Sice stožáry budou vyšší, ale budou mít menší počet otáček. Hlučnost by byla významně nižší,“ vyjmenovával.

V Huzové samosprávu oslovila nabídka nejen z důvodu jistého příjmu do rozpočtu, ale i z principu.

„Jsme v zastupitelstvu nakloněni podpoře obnovitelných zdrojů energie. Nemáme nic proti tomu, a pokud tady jsou pro to vhodné podmínky, jakože ano, tak jsme pro. Rušivé v krajině nám to nepřipadá, tak to vnímá většina v zastupitelstvu,“ uvedla starostka obce.

Větrníky u Horní Loděnice v panoramatu Nízkého Jeseníku nad Šternberkem. Ilustrační foto
Odpůrci větrníků v Jívové se nevzdávají: Uvidí je z Olomouce, naruší Kopeček!

Mutkov: V žádném případě

V oblasti Nízkého Jeseníku jsou však i obce, kde rovnováhu mezi podporou obnovitelných zdrojů a krajinným rázem vnímají jinak. Konkrétně nejmenší obec Olomoucka – Mutkov.

„Nejsme tomu nakloněni v žádném případě. Tato krásná krajina je pro nás na prvním místě. Chraňme si to, co nám zbylo, nic cennějšího tady nemáme,“ apelovala starostka Mutkova Ivana Strnadová.

Mutkov, srpen 2021
Nejmenší víska táhne. Z malebného Mutkova mladí neprchají, po chatách je sháňka

Povolování by mohlo zrychlit

Jak starostové obcí, kde podporují větrníky, věří, povolování jejich výstavby by brzy mělo být rychlejší. Chystají se takzvané akcelerační zóny, tedy zóny, kde by mělo být povolení větrných elektráren snazší.

Upravuje je nová evropská směrnice RED IV a na jejich nastavení pracuje Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo pro místní rozvoj.

Mutkov, srpen 2021
Nejmenší víska táhne. Z malebného Mutkova mladí neprchají, po chatách je sháňka

Ministr životního prostředí Petr Hladík nedávno uvedl, tyto zóny by chtěl připravit a legislativně zajistit do roku 2025. Doba potřebná pro vyřízení všech nutných povolení pro stavbu by se pak podle ministra, jak jej citovala ČTK, mohla v optimální variantě zkrátit na jeden rok. Dnes podle developerů trvá příprava projektu i deset let.

Zóny by měly být ve všech krajích. Celkově by jich na území Česka mělo vzniknout několik desítek.