Chovatelé oslovení regionálním Deníkem ujistili, že opeřence mají v bezpečí a případný kontakt s nemocným druhem nehrozí.

Lidem, kteří se vydají do přírody, veterináři připomínají, aby nesahali na uhynulé ptáky.

Riziko přenosu ptačí chřipky na člověka je nízké, ale vyloučit ho nelze.

„V současné době už mám jen krůty, které jsou odchovávané v hale, a tam nepronikne nic. Všechny okna a klapky jsou zajištěny tak, aby se do chovu žádný pták a škůdce nedostal," popisovala standardní opatření jedna z největších chovatelek drůbeže Pavlína Přecechtělová z Luké – Březiny.

„Venku nám nic neběhá. Co je přes rok na pastvě, husy a kachny, bylo prodáno zákazníkům před Martinem, ještě před tím, než s podzimním tahem ptactva začala hrozit ptačí chřipka," dodala.

Velkochovatelé drůbeže jsou pod drobnohledem veterinářů, kteří pravidelně provádějí kontroly.

„Sledují i to, zda máme ošetřeno stelivo, aby prostřednictvím slámy nebo hoblin nemohlo dojít k přenosu nějaké nákazy do chovu. Před zastájením jednodenní drůbeže zveme deratizátora, který ošetří stelivo tak, aby bylo stoprocentně čisté," vysvětlovala, jak ochraňuje ptačí svěřence v chovu, a to nejen před zákeřným virem ptačí chřipky, která by znamenal obrovské ztráty.

Jde o vysoce patogenní virus

Epidemiologickou situaci nyní sledují i na farmě v Uničově – Nové Dědině.

„V Česku je zatím klid. Chov máme zabezpečený, jen to zkontrolujeme, a rybník, kde by se mohli vyskytovat divoce žijící ptáci, je vypuštěný," reagoval Daniel Malík z farmy v Uničově – Nové Dědiny.

Veterináři přistoupili k varování nejen velkochovatelů poté, co se v listopadu situace v Evropě zhoršila. Navíc jde o vysoce patogenní virus.

Během uplynulého měsíce byla vyhlášena ohniska v chovech na území Maďarska, Rakouska, Německa a Dánska a případy ptačí chřipky byly zjištěny u volně žijících ptáků v Polsku, Chorvatsku, Švýcarsku, Nizozemsku.

V Německu byl rovněž potvrzen výskyt vysoce patogenní ptačí chřipky subtypu H5N8 v regionu Ploen.

Narůstající počty případů souvisejí podle veterinářů s migrací tažných ptáků, která se letos na podzim vlivem teplejšího počasí o něco zpozdila.

„Lze proto předpokládat, že zmíněné případy HPAI (patogenní ptačí chřipky – pozn. red.) představují pouze počáteční stav výskytu. Proto jsme se rozhodli o zhoršené nákazové situaci v Evropě informovat také veřejnost," uvedl v pátek ředitel Krajské veterinární správy Státní veterinární správy pro Olomoucký kraj Aleš Zatloukal.

Riziko přenosu tohoto typu chřipky na člověka je nízké.

„Současná forma viru je schopna infikovat člověka pouze ve výjimečných případech, a to při úzkém styku s napadenou drůbeží. Lidé by se měli vyvarovat všech zbytečných kontaktů nejen s podezřelými zvířaty, ale i s jejich trusem a peřím," připomněl ředitel veterinární správy.

Co je ptačí chřipka?
Ptačí chřipka je virové onemocnění postihující ptáky. Postihuje jak volně žijící ptáky, tak i drůbež, jako slepice, krůty, kachny a husy, ale i jiné ptáky chované v zajetí. Postižená zvířata mají dýchací potíže, trpí ztrátou chuti a masivně hynou v průběhu jednoho až dvou dnů. Vakcinace se neprovádí a v současnosti je i zakázána – postižené hejno se likviduje. V českých chovech nebyla tato nákaza zaznamenána od roku 2007.

Způsob přenosu ptačí chřipky:
Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety – výkaly, peří, uhynulá zvířata. Dosud nebyl v našich podmínkách jednoznačně prokázán přenos nákazy z drůbeže nebo volně žijících ptáků na člověka. Při dodržení základních ochranných pravidel je pravděpodobnost nakažení minimální. Potraviny v obchodech jsou bezpečné. Běžnou tepelnou úpravou drůbežího masa a vajec je virus spolehlivě zničen při dosažení 70 ºC, a to již za jednu sekundu. Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce – kočky a psi.

Obecné zásady ochrany člověka před nákazou:
chránit se kontaktu s uhynulými ptáky, nedotýkat se ptačích výkalů,
poučit děti, aby se nedotýkaly nalezených nemocných nebo mrtvých ptáků a nehrály si s drůbeží,
dbát o osobní hygienu – umývání rukou
informovat o nálezu většího počtu uhynulých ptáků veterinární správu
ochrana domácích miláčků (psů, koček apod.), zabránit jim v kontaktu s uhynulými nebo nemocnými ptáky

Zásady pro drobnochovatele drůbeže:
ideální je drůbež chovat v uzavřených objektech a chránit ji před kontaktem s volně žijícím ptactvem
kde není možno zajistit chov v uzavřeném objektu, přijmout opatření, která v nejvyšší možné míře zabrání kontaktu s volně žijícími ptáky, krmivo a vodu umístit uvnitř budovy, v krajním případě pod přístřeškem
pokud možno zamezit pobytu na vodních plochách, kde jsou i volně žijící vodní ptáci
venkovní vodní nádrže chránit sítěmi a ploty před volně žijícími ptáky
využít plašičů, např. siluetu nebo maketu dravce