Oldřich Winkler se o této možnosti dověděl od známého a v současnosti jej už využívá asi rok. „Nejčastěji přes internet píši dopisy. Jako nápad je podle mě veřejný přístup dobrý, ale mrzí mě, že se vůbec nedodržují podmínky, za kterých by se měl internet tady používat. Chodí sem děti, tři si sednou a místo práce si hrají a chechtají se. Obsluha nereaguje. Občas se stává, že lidi u počítače sedí i dvě hodiny a to by také neměli,“ řekl Winkler, který se na internet často připojuje na veřejném stanovišti v budově olomouckého magistrátu na Dolním náměstí.

O problémech na tomto místě úředníci vědí. „Je pravdou, že se občas na tomto pracovišti objeví problémy s dětmi, které si tam hrají. Mezi uživateli se tam dokonce objevily i hádky, při kterých museli zasahovat strážníci. Tyto problémy budeme řešit omezením přístupu na určité stránky, tak aby sem měli více důvod chodit lidi, kteří internet skutečně potřebují,“ uvedl Jakub Pešata z odboru vnějších vztahů a informací olomouckého magistrátu.

„Problém veřejného internetu v domě u jelena na Dolním náměstí je, že se tady lidé registrovat nemusejí. Na ostatních dvaceti pracovištích musejí zájemci nejdřív vypsat formulář a podepsat provozní řád. Pak dostanou kartičku, se kterou můžou jít na kterékoliv místo s naším veřejným internetem v Olomouci. Na Dolním náměstí jsme to však nezavedli, protože do tohoto pracoviště v centru chodí i turisté a návštěvníci města, pro které by registrace byla zbytečná,“ pokračoval.

Projekt veřejného internetu funguje v Olomouci zhruba dva roky. Lidé mají možnost dostat se na síť celkem v 21 stanovištích většinou na detašovaných pracovištích magistrátu, v klubech důchodců nebo schůzovních místnostech jednotlivých městských částí.

Na projektu za více než deset milionů korun se Evropská unie podílela třemi čtvrtinami, magistrát města pak zaplatil více než tři miliony korun.

„Cena projektu narostla na deset milionů nejen kvůli jednotlivým stanicím bezdrátového připojení, počítačům a softwaru, ale drahé bylo také zabezpečení jednotlivých místností. Bezpečnostní opatření byla nevyhnutelná proto, abychom splňovali podmínky pojištění počítačů. Bezdrátové připojení jsme zase zvolili kvůli tomu, abychom nemuseli táhnout kabely až do odlehlých městských částí jako Svatý Kopeček nebo Radíkov,“ doplnil Pešata.