Zdíkovo scriptorium sídlilo v románském paláci na Václavském návrší, pro který se nepřesně vžilo označení Přemyslovský a dnes je součásti Arcidiecézního muzea.

Vernisáž výstavy věnované velké osobnosti ranných dějin Olomouce je na programu ve čtvrtek 24. září v 18.30 v Arcidiecézním muzeu, expozici bude možné navštívit až do 3. ledna příštího roku.

„Rukopisy ze Zdíkova skriptoria tvoří nejrozsáhlejší kolekci svého druhu na českomoravském území z doby před 13. stoletím. Ze série rukopisů sem patří proslulé iluminované kodexy, kromě jiných Olomoucký kolektář, dříve zvaný Horologium olomoucké, který je dnes uložen v Královské knihovně ve Stockholmu, nebo opis Augustinova díla De civitate Dei, dnes uložený v Archivu Pražského hradu,“ vyjmenovala kurátorka výstavy Jana Hrbáčová.

Soubor archiválií vystavených v Arcidiecézním muzeu zahrnuje také rukopisy mladšího data, jejichž výzdoba navazovala na tvorbu Zdíkových písařů a malířů.

Za vitrínami Arcidiecézního muzea se sešly nejen rukopisy nevyčíslitelné hodnoty, ale i předměty dokumentující ranný středověk a také volně vystavené architektonické fragmenty a reliéfy pocházející z katedrály svatého Václava, Zdíkova biskupského paláce a kapitulního domu.

Zdíkův nebo Přemyslovský palác?

Olomoucký biskup Jindřich Zdík (asi 1080–1150) nechal před polovinou 12. století postavit v sousedství katedrální baziliky (dóm sv. Václava) románský palác jako sídlo biskupa a dvanáctičlenné kapituly.

Z budovy původního paláce, který patřil ke špičce románské obytné architektury, se do dnešních dnů dochovaly západní a severní obvodové zdi.

Vžité a nepřesné pojmenování Přemyslovský palác vzniklo díky domněnce, že se jednalo o sídlo olomouckých údělných knížat z dynastie Přemyslovců.

Pozůstatky vzácné stavby byly v novověku objeveny až v roce 1867 při opravě části katedrály sv. Václava.

V roce 1962 byl románský Zdíkův palác prohlášen národní kulturní památkou a v roce 1995 byl za národní kulturní památkou prohlášen celý bývalý Přemyslovský hrad, který zahrnuje také i okrsek dómského návrší s katedrálou, kapitulním děkanstvím a dalšími stavbami.

V roce 1988 byl objekt zpřístupněn veřejnosti, v roce 2006 se Zdíkův palác stal součástí Arcidiecézního muzea.

Exponáty v digitální formě

Jelikož podmínky vystavování některých rukopisů neumožňují jejich instalaci po celou dobu výstavy, rozhodli se organizátoři rozdělit je do několika částí, které se budou ve vitrínách postupně obměňovat.

Všechny vzácné exponáty, které se podařilo pro výstavu shromáždit, si tak návštěvníci mohou prohlédnout pomocí digitální technologie.

„Návštěvníci si tak mohou všechny rukopisy na obrazovce prolistovat a prohlédnout si jednotlivé stránky i krásné iluminace,“ doplnil zástupce ředitele Muzea umění Michal Soukup.

Podle kolektáře vznikla hudební nahrávka

Během podrobného zkoumání, které umožnilo právě zapůjčení Olomouckého kolektáře ze švédských sbírek, zjistili odborníci, že se jedná o pravděpodobně nejstarší pramen poznání české liturgické hudby.

„Protože jsme výstavu chtěli podat trošku jinak, než bývá zvykem, rozhodli jsme se využít i tohoto nového objevu. Jeden z odborníků nám vypracoval přepis těchto starých záznamů do současné notace a my jsme se dohodli se souborem Svatomichalská gregoriánská schola z Brna, který nám pomohl vytvořit hudební nahrávku. Ta doplní jak doprovodnou publikaci, tak i prohlídku expozice,“ uzavřela Hrbáčová.