Zastupitelé mají 24. února rozhodnout, zda se vysloví pro stavbu wellness centra ve stávajícím rozsahu, zda podpoří jeho redukci s cílem snížení nákladů nebo zda celý projekt zastaví a upřednostní rekonstrukci stávajícího venkovního koupaliště.

Alternativy jsou výsledkem práce výboru pro strategický rozvoj a investice, který se projektem wellness centra od loňského prosince zabýval z pověření nového zastupitelstva.

Pokud zastupitelé podpoří první variantu, bude to znamenat investici ve výši 335 až 360 milionů korun. Dotace z fondů Evropské unie má činit 80 milionů.

Plán počítá také s padesátimili­onovým úvěrem, stejně velkým darem jedné z jesenických firem a patnácti miliony, které již město získalo prodejem nemovitostí.

Nejasné zůstává, odkud město vezme zbývajících 85 až 163 milionů korun. Výše této částky závisí především na tom, jaký způsob provozování wellness centra město zvolí a zda mu tak podaří získat zpět daň z přidané hodnoty.

„Nejpřesnější je odhad, že městu chybí sto milionů korun. Na výboru jsme se bavili i o tom, jaký má město majetek a co by bylo možno prodat. Padaly návrhy prodat lesy, doprodat nemovitosti v rámci existující strategie prodeje bytů nebo další nemovitosti,“ řekl předseda výboru a místostarosta Jeseníku Libor Halas (Mladí pro Jeseník).

Vizualizace plánovaného centra.
Vizualizace původního projektu jesenického wellnesscentra

Ztráta pět až osm milionů ročně

Podle prozatímních propočtů by wellness centrum vytvářelo provozní ztrátu pět až osm milionů korun ročně.

„Pokud se zastupitelé nerozhodnou jít do této aktivity, Jeseník na hodně let ztrácí obrovskou příležitost. Na zařízení lze získat velkou část prostředků z dotací a od sponzorů. Je to šance podpořit budoucí rozvoj, vytvořit třicet pracovních míst v akvaparku. Je tu ale vazba i na další pracovní místa, která budou zachráněna nebo posílena,“ argumentoval Vladimír Vavrečka, jehož firma vytvořila marketingovou analýzu projektu.

„Mně rozhodování nepřipadá složité. Všichni vidíme, že chybí sto milionů. A pokud tyto peníze chybí, nelze investici vůbec realizovat. Myslím, že se shodneme, že wellness potřebujeme, ale přece nemůžeme za těchto podmínek stavět,“ řekla zastupitelka Jeseníku Veronika Peštuková.

Podle druhé varianty by byl projekt přepracován a wellness centrum by bylo „chudší“ o některé atrakce.

„Na stávajícím modelu se nedá výrazně ušetřit. Veškeré úpravy spočívají v tom, že nevybudujete výplavový bazén, tobogán či podobné prvky, které ale mají výrazný vliv na atraktivitu zařízení. Osmdesát procent nákladů je v zemi a v technologii,“ upozornil Halas.

Poslední alternativou je, že zastupitelé Jeseníku pošlou celý projekt wellness centra k ledu a město bude za čtyřicet milionů rekonstruovat stávající venkovní koupaliště.

Pokračovat nebo to stopnout? Vyrovnaný souboj

Jak zastupitelé rozhodnou, není jasné.

„Při koaličním vyjednávání padlo, že co se týče projektu wellness centra, nebudu jednotlivé strany koalice vázány jednotným hlasováním, ale budou rozhodovat dle svého uvážení,“ vysvětlil Halas.

On sám hlasoval proti závěrečnému doporučení výboru, naopak dnešní místostarosta Petr Procházka (ODS) projekt v jeho stávajícím rozsahu podporuje.

O vyrovnanosti sil vypovídá i závěrečné doporučení výboru pro strategický rozvoj a investice. Zastupitelstvu doporučil pokračovat ve stavbě wellness centra ve stávajícím rozsahu rozdílem jediného hlasu.

A k jaké variantě se kloní jesenická veřejnost? V anketě mezi účastníky čtvrtečního setkání se 43 vyjádřilo pro pokračování projektu, 18 lidí bylo pro jeho minimalizaci a 29 podpořilo úplné zastavení.

Jesenický wellness: výhody a nevýhody tří variant

Varianta I – Pokračování v realizaci wellness centra ve stávajícím rozsahu

přínosy:

– vybudování atraktivního zařízení, které v regionu chybí

* nejvíce rozpracovaná varianta, brzké zahájení stavby
* podpora zaměstnanosti
* využití dotace z evropských zdrojů a zdroje soukromého dárce
* vyřešení nevyhovujícího stavu stávajícího letního koupaliště

rizika:

* vysoké investiční náklady
* nevyjasněné financování (vysoká zadluženost nebo prodej velké části městského majetku)
* absence klasického letního provozu
* dočasné omezení zdrojů pro další investice

Varianta II – Přepracování projektu s cílem snížení nákladů na investici

přínosy:

* snížení nákladů na investici
* podpora zaměstnanosti – nižší než u první varianty

rizika:

* riziko nezískání dotace z evropských zdrojů a riziko nemožnosti zisku finančního daru od soukromého dárce
* nižší atraktivita zařízení a nižší očekávané nižší tržby
* oddálení stavby asi o dva roky

Varianta III – Zastavení projektu a rekonstrukce stávajícího koupaliště

přínosy:

* snížení investičních nákladů
* existence studie rekonstrukce stávajícího koupaliště

rizika

* provoz koupaliště jen v letní sezoně
* nevybudování zařízení, které Jesenicko zatraktivní z pohledu cestovního ruchu.

Zdroj: Prezentace výboru pro strategický rozvoj a investice