On i dalších třináct zaměstnanců se podílí také na aktivitách národní genové banky zemědělských rostlin, bez které by už řada plodin dnes neexistovala.

Rozhovor

Čím přesně se v Olomouci zabýváte?
Pracujeme zejména s léčivými, aromatickými a kořeninovými rostlinami. Hlavním zájmem je uchování našich původních českých genetických zdrojů kulturních plodin. Součástí kolekcí jsou i?položky ze zahraničí, například Ameriky a Asie, které mají význam při šlechtění nových odrůd. Na tento národní program pak navazují další projekty, které se snaží řešit některé otázky a problémy, třeba odolnost plodin vůči chorobám a škůdcům, obsah vitaminů a jiných látek důležitých pro člověka – ať už při potravinářském využití, nebo jako surovin pro průmysl farmaceutický nebo kosmetický.

Jaký význam má genová banka, se kterou spolupracujete?
Genová banka funguje jako takový trezor. Jejím úkolem je uchovat staré i moderní plodiny a jejich odrůdy a umožnit jejich použití v budoucnu. Je mnoho plodin a jejich odrůd, které lidé v minulosti hodně využívali, pak ale jejich popularita klesla. Z?těch známějších je to třeba pšenice špalda, žito křibice, ze zelenin například vodnice a tuřín. Bez genové banky by už dnes osiva těchto plodin možná neexistovala, ztratily by se i informace o tom, jak je pěstovat a používat. Je však možné, že další plodiny, v?současné době velmi populární a často pěstované, čeká v?budoucnosti podobný osud. Teprve až další generace pak odhalí, že například obsahovaly geny odolnosti proti chorobám, které nyní ještě nejsou rozvinuté. Olomoucké pracoviště má 11 206 položek kulturních plodin a průběžně je regeneruje a hodnotí.

Jaké technické vybavení je k takovým úkolům potřeba?
Základem naší práce jsou pěstební technologie všech možných druhů zelenin a léčivých rostlin. Obhospodařujeme asi 14 hektarů pěstebních ploch. Potřebujeme tedy velkou i drobnou polní mechanizaci, izolační klece, které zabrání nežádoucímu zkřížení všech přemnožovaných položek dohromady. Máme také malé úly se včelami a čmeláky, kteří v těchto izolačních klecích květy opylují. Naším nejmodernějším zařízením je laboratoř, kde se stanovuje přítomnost virů v?rostlinách.

Spolupracujete také na mezinárodní úrovni?
Ano, v současné době se účastníme řešení dvou mezinárodních projektů. Jako držitelé největší světové kolekce dlouhodenních vegetativně množených česneků, kdy máme 622 různých genotypů, spolupracujeme na projektu možnosti uchovávání česneku v ultranízkých teplotách. Ten druhý mezinárodní projekt se zabývá pěstováním amarantu, který je považován za potravinu třetího tisíciletí. Je to obilnina, která slouží na výrobu mouky pro bezlepkovou dietu a olej ze semen se používá k výrobě kosmetických olejů a krémů.

Chystáte na olomouckém oddělení Výzkumného ústavu rostlinné výroby nějaké změny?
Během několika příštích let budeme díky strukturálním fondům Evropské unie a projektu na rozvoj pracovních příležitostí v regionu stavět novou budovu a počet našich zaměstnanců by se měl zvýšit na dvacet osm. S tímto rozvojem pracoviště souvisí samozřejmě i rozšíření našich pracovních aktivit a vyšší počet současně řešených národních i mezinárodních projektů.