Dvě sochy, které se podobají hlavnímu mimozemskému hrdinovi ze sci-fi filmů Vetřelec, jsou dílem dvou mladých olomouckých výtvarníků zaujatých právě pro tímto žánrem.

„Sochy, jsme vytvořili minulý rok na sochařském sympoziu ve Vlkově u Tišnova, spolu s Petrem Novákem a Lubomírem Otiskem. Původně byly sochy tři, ale jedna z nich nepřežila převoz, nakonec jsme proto v sadech umístili pouze tu mou a Petrovu,“ řekl jeden z autorů Jakub Cenkl.

Svou vášeň pro vědeckofantastický žánr autoři promítli jak do podoby soch, tak do jejich materiálu, který tvoří převážně kov a kabely.

„Na sochy jsme použily materiály, které se nacházely kolem nás, respektive odpadové materiály, které jsme našli v místě sympozia. Proto jsou tam například staré sáňky či tříkolka. Inspirace vycházela hlavně z našeho zaujetí tvorbou Hanse Ruediho Gigera (švcarský výtvarník, tvůrce podoby filmového Vetřelce, pozn. redakce),“ podtrhl Cenkl.

Flora o instalaci nevěděla

Instalace soch na skále v Bezručových sadech se stala jakousi anonymní a záhadnou záležitostí a to nejen pro kolemjdoucí – autoři o ní totiž nedali vědět správě parku, výstavišti Flora.

Vedení zahradnického úseku se o nové ozdobě sadů přece jen dozvědělo od strážníků Městké policie.

„Strážníci nám kvůli tomu volali a ptali se, zda o nich víme. Kolega byl sochy zkontrolovat a konstatoval, že sochy ničemu nepřekáží a jsou docela zajímavé. S policií jsme se domluvili, že je odstraňovat nebudeme, protože tam ničemu nevadí,“ řekla vedoucí zahradnického úseku výstaviště Flora Naďa Krejčí.

„V budoucnu, kdyby byla podobná aktivita, tak by nám to nevadilo, naopak bychom ji uvítali třeba i ve větším rozměru nebo v prostorách botanické zahrady. Jen bychom bysme byli rádi, kdyby nás někdo o takovém záměru informovat,“ doplnila Krejčí.

Skála pod Konviktem nebyla náhoda

Autoři si jako místo pro umístění svých soch nevybrali skálu pod budovou konviktu náhodně.

„Sochy jsme při původním vytváření koncipovali na určité místo – skalnatý kopec, který se nacházel u areálu, kde jsme tvořili. Objekty instalované na kopci znázorňovali honičku. Když jsme se rozhodli instalovat naše práce zde v Olomouci, jako nejvhodnější jsme vybrali právě skálu pod konviktem, kde je podobný terén. Proto jsme je tam umístili. Sochy bychom zde rádi nechali na stálo. Uvidíme co s nimi udělá zub času,“ vysvětlil Cenkl.

Dalším důvodem pro takovýto výběr místa bylo i to, že autoři jsou s budovou olomouckého konviktu spojeni svým studiem na Katedře výtvarné výchovy Univerzity Palackého.

„Vystavené sochy jsou práce absolventů, kteří školu dokončili loni na podzim. Sochy ale pocházejí ještě z doby jejich studia,“ řekl vedoucí oboru socha na katedře výtvarné výchovy David Medek.