Pozvalo je Hnutí Duha, stejně jako zástupce investora. Ten se ohrazoval proti „spalovně“ a ujišťoval, že záměr nepředstavuje riziko pro město.

„Rozumím tomu, že ve městě nechcete něco, co by představovalo nebezpečí a rizika, ale tím náš záměr není,“ uklidňoval hned v úvodu jednatel ADI OIL Eduard Wipplinger, který uznal, že veřejnost ve městě, kde plánuje rozjet novou linku na zpracování plastového odpadu formou tzv. depolymerizace, mohl investor informoval sám a svolat podobné setkání z vlastní iniciativy.

„Je však těžké komunikovat s tisíci lidmi. Od toho volíte zástupce, aby pracovali za vás, od toho máte úředníky, kteří k tomu mají vzdělání, aby se s technologií seznámili a informovat občany,“ obracel se do zaplněného sálu.

Místní dali najevo, že linku ve městě nechtějí.

„Co chcete dělat s odpady, to chválím, technologie jdou dopředu, ale místo, které jste si pro záměr vybrali, je špatné. Ve Šternberku jsme v dolíku a nejsou tu takové větrné podmínky, aby se škodliviny rozfoukaly. Denně tady projede tisíce aut a když přinesete něco dalšího, bude se to ve městě držet a my to budeme dýchat,“ argumentoval jeden z občanů.

Tragická nehoda v Hrabenově, místní části Rudy nad Moravou
Řidička sjela do potoka, zemřela v nemocnici

Radní projekt odmítli

Společnost ADI OI přišla s projektem „Výroba minerálního oleje Šternberk“ a nyní probíhá takzvané zjišťovací řízení a ministerstvo životního prostředí se již obrátilo na město, aby sdělilo stanovisko.

Radní minulý týden záměr odmítli. Opřeli se o závěry expertů. Ti nápad jako takový sice oceňují, ale v předloženém záměru vidí rizika dopadu na životní prostředí ve městě a řadu nezodpovězených otázek.

Problém spatřují ve vstupní surovině a garanci toho, aby se správně vytřídila a do procesu nevstupovaly nežádoucí látky.

„Na konci pak jistě nebude neškodný minerální olej a neškodný plyn. Dalším rizikem jsou hluk a zápach, také skladovaný plyn,“ poukazoval starosta.

Z jednoho toulavého losa se vyklubali dva
Los je opět v okolí Dolan, po druhém ani stopa. Ulovil jej někdo?

Jak rozlišit PVC a PET?

Stejně tak odborník Hnutí Duha na hospodaření s odpady Ivo Kropáček zpochybňoval, jak firma zajistí „čistý“ vstup do linky, když pracovníci na třídícím pásu nedokáží problematické materiály spolehlivě odlišit.

„Tito lidé mají v rychlosti poznat, co je PVC, co je PET, když samotní výrobci to nemají jednoznačně odlišeno a na první pohled to vypadá stejně?“ argumentoval za potlesku přítomných občanů. „Co pak bude na výstupu? Znečištěný plyn s rakovinotvornými dioxiny?“ poukazoval.

Wipplinger ujišťoval, že škodlivé látky do procesu rozkladu plastu na surovinu pro petrochemický průmysl nevstoupí.

„Je to v našem zájmu. Kritické látky vyjmeme, počítáme s dotříděním,“ bránil se.

Prostory olomoucké záchytky ve Vojenské nemocnici
Ze záchytky hotel? Absurdní, opilce je třeba odradit, brání se v Olomouci

Jinde na Moravě záměr neprosadili

Technologii, která zatím nikde v Česku nepracuje, chce investor umístit do průmyslového areálu, přibližně 200 metrů od panelového sídliště.

Jeho obyvatelé i další Šternberští nyní mají možnost písemně sdělit názor na záměr do 27.listopadu.

„Je důležité, aby se veřejnost vyjádřila,“ pobízel Jiří Beneš z olomoucké pobočky.

Deníku již dříve sdělil, že podobné provozy měly být spuštěny v Jindřichově u Šumperka nebo v Mutěnicích - Šardicích . „Díky iniciativě občanů se ale tyto záměry investorovi nepodařilo prosadit,“ sdělil.

Wipplinger řekl jíž dříve Deníku, že firma nechce spustit nic nevyzkoušeného.

„Podobné provozy jsou například na Islandu či ve Španělsku. Francouzský Total takto zpracovává potravinami znečištěné plastové obaly a vyrábí z nich olej jako surovinu pro svůj chemický průmysl,“ bránil se.

Nová studie vodáckého kanálu u OC Šantovka v Olomouci
Vodácký kanál u Šantovky zamrznul. Chybí peníze i razítka

Bezpečná alternativa spalování a skládkování

Podle firmy jde o bezpečnou alternativu spalování a skládkování nerecyklovatelných obalů.

Šternberk nevozí nerecyklovatelnou část plastového odpadu do spalovny, ale firma jej skládkuje a za to také platí.

„Pro záměr bude využito kompaktní strojní zařízení, které je certifikované a proces výroby oleje funguje probíhá v uzavřeném okruhu. S výstupy, olejem, bude nakládáno podle příslušných technických a legislativních norem a předávány budou autorizovaným osobám,“ ujišťoval.

Vedoucí odboru životního prostředí šternberského městského úřadu Antonín Kostrůnek se však pozastavil nad tím, jak firma zajistí stálou a požadovanou kvalitu oleje.

„Na vstupu budou plasty s různými příměsemi - na lince nikdo nemůže složení odpadu nějak regulovat. Výstup bude pochybný a řádně nevyužitelný. Celý proces je nespolehlivý vůči životnímu prostředí,“ sdělil Deníku.

Ilustrační foto.
Nesouhlas s těžbou u Bouzova ministerstvo zrušilo

Oč jde?
Zařízení, které chce ADI OIL umístit do Šternberku, je určeno ke zpracování nerecyklovatelné části vytříděného plastového odpadu a jeho přeměny na využitelný minerální olej. Z technologického hlediska jde o nízkoteplotní depolymerizaci při teplotách 270 až 450 stupňů Celsia. Nejdříve dochází k mechanickému drcení plastového odpadu, poté je namletý plastový odpad veden do procesu tzv. tepelné depolymerizace, během které jsou dlouhé molekulární řetězce plastů rozkládány na krátké řetězce ropných uhlovodíků.
Surovinou pro výrobu bude plastový odpad, konkrétně materiály PE, PP, PS, HDPE a LDPE v maximálním množství 348 t/rok. Projektová kapacita je 348 dní v roce a 1000 kg plastového odpadu denně.
Výstupem bude 292 t minerálního oleje, který je využitelný jako meziprodukt pro výrobu chemických látek v petrochemickém průmyslu. Odběratelem vzniklého minerálního oleje budou rafinérie.
Zdroj: Měú Šternberk