Tato zvířata žijící v oblasti Litovelského Pomoraví se jim sice neukázala, zájemci však měli příležitost poslechnout si o nich zajímavou přednášku a prohlédnout si všechny znaky, které dokazují, že bobři ve Sluňákově skutečně žijí.

Po tom, co se všichni kvůli počasí a zdejšímu terénu přezuli do gumáku, zahájil prohlídku pro děti i dospělé Ondřej Mikulka ze Stráže přírody Litovelského Pomoraví.

„Bobr je zvíře které je pro naši krajinu přirozený druh, a v souvislosti se škodami byl několikrát tady v Evropě vyhuben. Za posledních třicet let se tu však bobři rozšířili a Litovelské Pomoraví je jedno z hlavních bobřích oblastí,“ sdělil návštěvníkům.

Na prohlídce areálu měli možnost vidět bobří skluzavky, hráze i ohlodané stromy.

„Stromy začínají bobři kácet stromy přibližně v říjnu. Nezajímá je ani tak to dřevo na dolní části stromu, ale větve a lýko. Ze dřeva se totiž neuživí, to používají jen jako stavební materiál,“ řekl Ondřej Mikulka.

„Nekácí všechny stromy, některé preferují víc a některé míň. Nejradši mají vrbu a topol. A také si vytváří takzvané skluzavky. To dělají hlavě proto, že nejbezpečnějším útočištěm je pro ně voda, a když se dostanou na souš, tak se cítí ohroženě, takže si potřebují vytvořit nějakou únikovou cestu,“ dodal.

Přirozeného predátora u nás bobr nemá. Z žijících živočichů by jím byl pouze vlk, ten je tu však velmi vzácný.

„Bobr je teritoriální živočich. Na jaře začíná migrovat, takže někdy v období dubna je můžete i někde spatřit, ale je to spíš vzácnost. V oblasti Litovelského Pomoraví je jejich teorií asi 38 bobřích teritorií a v každém přibližně pět bobrů, je tu tedy zřejmě přes dvě stovky těchto živočichů,“ poučil návštěvníky Ondřej Mikulka.

Informoval také, že velké bílé bobří zuby jsou jen mýtus.

„Znáte tu reklamu, kde si bobr čistí zuby a má je krásně bílé? Ve skutečnosti bobr bílé zuby nemá, jsou oranžové. Jsou v nich totiž prvky železa, které bobří zuby zpevňují, a oni tak dokážou ohryzávat dřeviny,“ vysvětlil.

Živé bobry sice návštěvníci Sluňákova v sobotu nespatřili, podívali se však na bobří hrad, ve kterém žijí.

„Bobra není tak snadné zahlédnout, je to totiž noční druh. Nejdůležitější je pro ně takzvaný bobří hrad. Pod tou hromadou větví teď bobři skutečně jsou. Stejně jako bobří hráz je tak ale tak neskutečně dobře postaven a zaplácán bahnem a kamením, že kdybyste ho chtěli rozebrat, zabralo by vám to asi dva týdny,“ řekl Ondřej Mikulka.

„Svou stavbou hrází může někdy i něco vyplavit, ale i když se bobr dnes zdůrazňuje hlavně kvůli těmto škodám, které páchá, ekologická aktivita, kterou nám poskytuje, jev podstatě nevyčíslitelná. Vytvořením bobřích mokřad totiž v konkrétní oblasti vzniká i daleko větší škála rostlin a živočichů,“ doplnil Ondřej Mikulka.