Podle pedagogů bude v případě těchto mladých lidí velký úspěch, pokud dokončí základní školu.

Přitom vůbec nejsou hloupí. Řeč je o několika letošních deváťácích ze severu Olomoucka, kteří doplácejí na slabé socioekonomické zázemí.

Do této základní školy na Olomoucku chodí desítky romských dětí. Dvě jsou letos v deváté třídě. Ani jedno nepodalo přihlášku na střední školu nebo učiliště.

„Jedna žákyně je v hlavním proudu vzdělávání, druhá ve speciální třídě," začala ředitelka základní školy popisovat konkrétní životní příběhy dětí z menšinové populace. Jméno své ani školu, v níž působí, zveřejnit nechtěla.

„Vystavila bych je posměchu, což rozhodně není možné. Na druhou stranu ale chci popsat problém, kterému je potřeba věnovat pozornost," vysvětlovala anonymitu.

Dívka, která je ve speciální třídě, má už přítele a další vzdělání neplánuje.

„Přítel ji utvrzuje, že tak je to správné a byla by nenormální, pokud by šla dál," popisovala kantorka.

Nikam se nehlásila ani deváťačka, která chodí do „normální" třídy základní školy.

„Otěhotněla a má malé dítě. Bude problém, aby vůbec dokončila základní vzdělávání. Snažíme si ji podpořit, aby se to podařilo. Musí se doučit stanovenou látku, přijít na konzultační hodiny a bude přezkoušena," uvedla ředitelka.

Zavřeli dětem cestu k lepšímu uplatnění

V obou případech je problém v rodinném zázemí. Rodiče dívek nemají ani základní vzdělání a v konkurenci s vrstevníky znevýhodněné děti neponoukají k tomu, aby se snažily a v budoucnu dosáhly lepšího uplatnění na trhu práce.

„Rodiče dívky ze speciální třídy jsem posílala za výchovnou poradkyní, ale z jejich strany není sebemenší zájem o vzdělání dítěte. Přitom ve třídě nepatří k nejhorším žákům. Nechce se jí však nic dělat, má obrovskou absenci," popisovala ředitelka.

Přidala další dva příklady romských chlapců ze speciální třídy staré dva roky.

„Vyloženě šikovní kluci. Když jsem mluvila s rodiči na téma jejich dalšího vzdělání, dozvěděla jsem se, že za ně přece nebudou vyhazovat peníze. Tehdy jsem vážně zvažovala, zda rodiče nenahlásit na sociální úřad, jelikož dětem zavřeli cestu k lepšímu uplatnění v životě. Zcela zbytečně skončili pouze ze základy vzdělání, přitom měli na maturitu," poukazovala na častý problém ve vzdělávání dětí z romských rodin.

Nezaměstnaná matka: Nemám čas

Ředitelka základní školy přiznala, že kvůli velké absenci některých školáků a nezájmu jejich rodičů o třídní schůzky a individuální pohovory nejednou přemýšlela o tom, zda se neobrátit na sociálku.

„Maminka má pět dětí, bere na ně peníze, a na pohovor do školy nepřijde s vysvětlením, že neměla čas. Přitom víme, že nepracuje. Nemá čas ani podepsat žákovskou knížku," posteskla si a připomněla, že rodina může přijít o sociální dávky, přesněji bude určen zvláštní příjemce dávek, přes kterého jim finance poplynou.

„Kdo si to však vezme na sebe? Já nebo třídní učitel? Aby na nás někdo útočil? V praxi tento institut bohužel nefunguje. Je to začarovaný kruh," uzavřela.

Kvůli nátlaku a vyhrožování skončila

Sociální pracovníci ze šternberského městského úřadu vloni ani letos nezaznamenali jediný případ, kdy by byl určen zvláštní příjemce sociálních dávek na děti kvůli tomu, že rodiče zanedbávali jejich vzdělávání.

„Ano, legislativa to umožňuje. Dávku vyplácí úřad práce, a pokud by k něčemu takovému přikročil, informaci bychom pravděpodobně měli. Sami jsme takový podnět nedávali a žádná škola se na nás neobrátila, abychom takto postupovali v zájmu konkrétního žáka," uvedla Lenka Černochová, pověřena vedením oddělení sociálně právní ochrany dětí.

Ve Šternberku před čtyřmi lety působila pracovnice neziskové organizace jako takzvaný zvláštní příjemce sociální dávky. Podle informací Olomouckého deníku však po půl roce své působení kvůli nátlaku a vyhrožování ukončila.

Zájem města a školy 

Zlepšit přístup rodin z menšinové populace ke vzdělávání potomků se snaží Agentura pro sociální začleňování, která na Olomoucku působí ve Šternberku a Moravském Berouně.

„Ve Šternberku měníme podobu spolupráce s městem, takže ke konkrétním aktivitám se v tuto chvíli nelze vyjadřovat. V Moravském Berouně, kde úzce spolupracujeme s vedením města, ředitelkou školy a městskou policií, se také zaměřujeme na rodiny s dětmi, na podporu rodiny, aby vnímala význam vzdělání, aktuálně připravujeme sportovně-volnočasový klub pro děti s neformálním vzděláváním. Máme hned několik projektů a věřím, že vzhledem k zájmu vedení města a školy brzy přinesou ovoce," uvedl Jan Mochťák z Agentury pro sociální začleňování.

V této souvislosti připomněl nový Operační program Výzkum vývoj, vzdělávání, který má jako jednu z cílových oblastí inkluzivní opatření a rozvoj rovného přístupu ke vzdělávání v ČR, mimo jiné se zvláštním zaměřením na romskou populaci.

Také byla schválena novela školského zákona zohledňující individuální vzdělávací potřeby dětí a zamezení zařazování dětí bez mentálního postižení do praktických základních škol.