Rok nato se přestěhovala do bytového domu v Bochoři, který obec postavila pro ty, jimž živel nenechal nic. Během návštěvy povodní zasažených částí Moravy se u stařenky krátce zastavil tehdejší prezident Václav Havel. Ve skromném bytě se ženou poseděl a všiml si prázdných stěn.

„Pan prezident pochválil mamince byt, jak ho má vybavený a čistý. Když se rozhlížel po stěnách, zeptal se, proč na nich nemá nějaký obrázek. Maminka vysvětlovala, že přišla o všechno a z důchodu si nové obrazy pořídit nemůže," vzpomínala Jarmila Kubíková, dcera dnes devětaosmdesátileté stařenky.

Stařenka si s prezidentem povídala o povodni a popisovala, jak voda vtrhla do Bochoře směrem od Přerova, a jak jí syn zachránil život. „Prezident se zajímal o to, jak se o postižené povodní postarali a kde lidé vzali potřebné vybavení nových domácností. Když odcházel, usmál se a slíbil mamince, že jí pošle obraz," popisovala prezidentskou návštěvu v přízemním bytě 1+1.

Byli v šoku

Na slova Václava Havla a slib, který dal neznámé penzistce během návštěvy Moravy, už v Bochoři všichni zapomněli, když se na podzim 1999 ozvali z Hradu. „Volali nejprve na obecní úřad, kde získali telefon na mě. Chtěli se domluvit, kdy mohou mamince přivézt obrazy od Václava Havla. Byli jsme v šoku!" vyprávěla Jarmila Kubíková.

Pár dní nato přivezli muži z Prahy dva zabalené obrazy, které rodina pověsila mamince do obývacího pokoje. "Nad sedací soupravou visí dodnes," ukazovala dcera paní Zbořilové na obrazy od japonských mistrů.

Na hedvábí jsou na nich zlatem namalované květiny, které stařenka miluje. Obrazy se jí proto moc zalíbily. Rodina hned napsala prezidentské kanceláři poděkování. „Velmi jsme si vážili a vážíme toho, jak se tehdejší prezident zachoval, že na slib daný neznámé ženě nezapomněl," dodala Kubíková.

„Obrazy nikdy neprodáme. Jsou s nimi spojené jednak strašné povodně, které jsme tehdy zažili, ale také vzpomínka na prezidenta a velkého člověka Václava Havla," doplnila.

Kromě Jarmily Zbořilové přišly v Bochoři o střechu nad hlavou desítky místních obyvatel. Obec pro ně postavila pět domů s 38 jednopoko­jovými byty a dům s pečovatelskou službou pro nejstarší občany. Od té doby se Bochoř změnila k nepoznání. Vyrostla řada nových staveb.

Ani místo, kde stál dům stařenky, není prázdné. Na kořeny rodiny navázal její vnuk, a vybudoval bydlení pro svoji rodinu.