Brána stála na úrovni dnešního internátu průmyslové školy v Litovelské ulici a patřila k pětici vstupů do města. Stejně jako většina opevnění byla v polovině 19. století rozebrána.

„Zdivo bylo porušeno předchozími výkopy pro kanalizaci, přípojky plynu, vodovod a podobně. Tudíž nedokumentujeme nějaký kompaktní základ, ale pouze to, co z něj zbylo," uvedla vedoucí záchranného výzkumu Hana Dehnerová z olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu.

Pravděpodobné základy Litovelské brány v Uničově se nachází zhruba v úrovni internátu průmyslové školy. Nalezené torzo archeologové zdokumentovali a poté stavbaři zdivo zasypali.Dodala, že k lepšímu poznání minulosti badatelé v Litovelské ulici mimo jiné využili několikametrových výkopů pro kanalizační šachty.

„Na řezech jsme mohli sledovat geologickou skladbu podloží a získali jsme vzorky z odpadních vrstev, jež se v průběhu let na ulici usadily. Zajímavý je také nález dřevěných, na sebe položených trámů – mohlo by se jednat o obrubníky středověké dřevěné cesty," dodala.

V dalších opravovaných ulicích, Haškově a Příční, se v nedávné minulosti intenzivně kopalo – pokládalo se vedení plynu, elektřiny, telefonu a podobně. Přesto však výkopy v Příční ulici odkryly cihlovou klenbu pravděpodobně barokní kanalizace.

Centrum Uničova je z archeologického hlediska velmi zajímavým územím, a proto každou větší stavbu provází záchranný výzkum.

„Například při revitalizaci Masarykova náměstí v roce 2009 byly mimo jiné objeveny základy pranýře či zbytky dláždění z doby krátce po vzniku města, řadu poznatků k osídlení badatelé získali také o rok později během opravy Olomoucké ulice," doplnil mluvčí uničovské radnice Marek Juráň.