V předvečer výročí zazněly v kryptě katedrály skladby, které složil sám arcivévoda rakouský Rudolf Jan nebo jeho učitel a přítel Ludwig van Beethoven.

V neděli okolo půl desáté ráno se rozezněly zvony chrámu, v němž následně začala mše. Za přítomnosti olomouckého arcibiskupa Jan Graubnera, apoštolského nuncia amerického původu a diplomatického zástupce Vatikánu v České republice Charlese Daniela Balva, prvního biskupa ostravsko-opavské diecéze Františka Václava Lobkowice nebo opata královské kanonie premonstrátů v Praze na Strahově Daniela Petera Janáčka se uskutečnila bohoslužba.

„Jako vyučený zahradník založil olomoucké parky, výrazně podpořil výstavbu divadla, zařídil obnovu univerzity, císařem poníženou na lyceum, a podporoval českou literaturu,“ připomněl Rudolfovu osobnost monsignor Graubner. Svůj proslov zakončil modlitbou, stejně jako biskup František Václav Lobkowic.

Zhruba po hodině se znovu rozezněl zvon.

„Ten je největší na Moravě. V roce 1827 ho nechal odlít ve Vídni právě arcibiskup Rudolf Jan," zaznělo na závěr první části ceremonie.

Zúčastnil se i premiér

Na tu druhou se přítomní přesunuli o patro níž – do krypty, ve které je na přání arcibiskupa uschováno jeho srdce.

Vážení hosté, mezi nimiž nechyběl například český premiér Andrej Babiš, ministr kultury Antonín Staněk, hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk, primátor Olomouce Miroslav Žbánek či bývalá první dáma Livia Klausová, položili k bustě arcivévody květiny.

U obřadu nechyběla Arcibiskupská knížecí garda z Kroměříže ani zástupci tuzemské armády a policie.

Ceremonie patřila do programu jubilea, které si pod garancí a patronátem Arcibiskupství olomouckého město připomíná celý rok. Například 24. července uplyne 188. výročí od úmrtí knížete-arcibiskupa kardinála Rudolfa Jana. Různé přednášky, modlitby a akce jsou naplánovány na každý měsíc až do konce roku 2019. 

Olomoucký arcibiskup Rudolf JanRudolf Jan

Narodil se roku 1788 v Toskánsku, části Itálie. Jeho celé jméno zní Rudolph Johann Josepf Rainer. Byl šestnáctým, tedy posledním potomkem velkovévody Pietra Leopolda, mladšího syna Marie Terezie, a španělské princezny Marie Ludoviky.

Do Olomouce přišel ve svých 31 letech. Pečoval o arcidiecézi, obnovil univerzitu, založil huť ve Vítkovicích nebo parkový prostor v Olomouci. Nese po něm jméno Rudolfova alej ve Smetanových sadech.

V pořadí třetí olomoucký arcibiskup zemřel v červenci 1831 v Badenu u Vídně v pouhých 43 letech. Na přání Rudolfa Jana bylo jeho srdce uloženo v kryptě katedrály sv. Václava v Olomouci.