Jejich osud teď připomíná jeden z dvaceti devíti Kamenů zmizelých – Stolpersteine.

Čtyři kameny s jejich jmény, jsou od čtvrtečního odpoledne, vsazené do chodníku před hotelem.

„Byla to matka se třemi dětmi, otec zemřel ještě před válkou. Zvláštní na tom příběhu je to, že matka byla transportována přímo do Osvětimi, nešla přes Terezín. Její tři děti šly transportem do Terezína a pak dále. Nevíme, proč byli od sebe rozděleni," vysvětlil předseda Židovské obce Olomouc Petr Papoušek.

Také na Zeyerově ulici si chodci mohou všimnout speciálního kamene vsazeného mezi dlažební kostky.

„Eduard Mayer byl zatčený olomouckým gestapem v roce 1942, věznili ho, převezli do Brna, kde ho mučili. Pak ho převezli do Osvětmi, kde ho zavraždili," popsal Papoušek.

Třetí vlna kladení Stolpersteine (Kamenů zmizelých) v Olomouci

Fotograf z Horního náměstí - jedna z prvních obětí

Pamětní kámen poprvé ozdobil také Horní náměstí, kde měl v domě s číslem popisným 7 fotografický ateliér Adolf Waldek-Wasservogel. Převzal rodinnou živnost po svém otci, nejvýznamnějším olomouckém fotografovi 19. století Sigmundu Wasservogelovi.

Adolf Waldek-Wasservogel byl však po 15. březnu 1939 pro svůj židovský původ donucen vzdát se vedení fotografické živnosti a 20. ledna 1941 spáchal sebevraždu. Stal se tak jednou z prvních olomouckých obětí nacistické perzekuce.

V Komenského ulici si mohou lidé zase připomenout osud lékaře Adolfa Ziffera, který zemřel v Terezíně.

„Nejsem židovka, byl to lékař mého otce. Byl strašně hodný, když bylo potřeba, přišel i v noci. Je dobře, že se tato akce koná a myslím si, že se o kamenech málo ví. Mělo by se o tom víc vědět," řekla Olga Adámková, která položení kamene, jenž lékařův osud připomíná, iniciovala.

Má se o ně zakopnout

Kameny zmizelých se do olomouckých chodníků pokládaly už potřetí, v minulých dvou letech se položilo 73 kamenů, celkem bude tedy v Olomouci již 102 kamenů.

„Smysl je v připomenutí osudu člověka, který byl transportován za druhé světové války do vyhlazovacích táborů, kámen se pokládá do chodníků před dům, kde dotyčný bydlel. Lidé, kteří po něm pak jdou uvidí, že tam něco je a musí se trochu ohnout, aby si mohli přečíst text. Někde leží třeba až devět kamenů," doplnil Papoušek.

Stolpersteine, obrazně kameny, o které se zakopává, či lépe, má se zakopnout, patentoval německý výtvarník Gunter Demnig už v roce 1993 a o několik let později vsadil první kameny do dlažby v Kolíně nad Rýnem a v Berlíně. Jde o betonové kostky o rozměrech 10 krát 10 centimetrů, které se pokládají každoročně v celé Evropě.

„Dnes by jich už mělo být okolo čtyřiceti tisíc," doplnil Petr Papoušek.