Textilie, ve které bylo zřejmě zavinuto tělo jednoho z nejvýznamnějších panovníků starého Egypta, nemá svou hodnotou ve střední Evropě obdoby.

Kus látky vložený mezi dvě skleněné tabulky objevili zaměstnanci muzea při evidenci pozůstalosti Václava Buriana (1921 – 1998).

„Máme pozůstalosti významných regionálních osobností, ke kterým patřil i Burian. Věděli jsme, že někde je nějaká soška, krabička a podobně, ale až teď se k tomu historička dostala. Začala pozůstalost rozbalovat a našla tam fragment textilie," přiblížil nečekaný moment ředitel muzea Břetislav Holásek.

Zasklené obinadlo doprovázela obálka s textem, který říká, že útržek pochází z mumie krále Ramesse II. Napsal ho rakouský malíř a fotograf Richard Buchta (1845 – 1894).

V roce 1886 byl zřejmě přítomen rozbalování faraonovy mumie a nejspíše část starožitnosti získal.

„V Egyptě v roce 1886 nebylo něco takového neobvyklé. Přímo v obchůdku v prostorách egyptského muzea v Káhiře bylo často možné zakoupit originály. Tam, kde dnes můžeme sehnat sádrové odlitky, šlo na konci 19. století koupit původní předměty. Není to nic atypického, nezákonného," vysvětlila egyptoložka a vědecká pracovnice z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Jana Mynářová.

Bouřlivá minulost

Ramesse II. patřil podle odborníků k nejvýznamnějším vládcům staroegyptských dějin. Po smrti bylo jeho mumifikované tělo uloženo do královské hrobky vybudované ve východní části Údolí králů.

„Mumie má bouřlivou minulost, byla několikrát vystavována i v zahraničí a při té příležitosti probíhaly další průzkumy. Tento kousek asi pochází z prvotního rozbalení v Káhiře," domnívá se Jana Mynářová.

V podstatě neprodejné

Historická hodnota podle ní převyšuje hodnotu peněžní, což potvrdil i ředitel muzea.

„Nedá se to vyčíslit. Pokud něco odhadujeme, většinou víme z různých serverů, za kolik se co prodává. Takové obinadlo však nelze koupit asi ani na černém trhu. Je to v podstatě neprodejné," řekl Břetislav Holásek.

Předmětů egyptských králů je v českých sbírkách malé množství.

„Zastoupení má podobný fragment ve sbírkách, ale ne tak významného faraona. Podle mě v Česku a nejspíš i ve střední Evropě nic podobného není. Možná v Anglii, ve Francii," odhadoval ředitel.

Olomouc jej vystaví na měsíc a půl

Zájemci si vzácný nález mohou v muzeu prohlédnout od středy 29. ledna až do 15. března, kdy končí právě probíhající výstava Poklady starého Egypta / Sbírka Josefa Ferdinanda Habsburského.

Textilii pak v létě čekají analýzy v Chicagu v USA, které zjistí, zda jde opravdu o látku z období Ramesse II. Následně poputuje do sbírkového fondu.

Břetislav Holásek připustil i možnost, že si obinadlo vyžádá pražské Náprstkovo muzeum, jedna ze stálých expozic Národního muzea.

Text nalezený spolu s obinadlem
„Z mumie krále Ramsese II. (rukopis mého bratra Richarda Buchty). Poznámkový deník mého bratra hovoří o otevření mumie Ramesse II., jehož se účastnil. Prvního června 1886 se mumie rozbalila za přítomnosti chedíva …"

Richard Buchta (1845–1894)rakouský malíř a fotograf, v 70. letech 19. století cestoval po Africe, kde dokumentoval především život domorodých kmenů v oblasti horního toku Nilu.

Na svých cestách se dostal do Súdánu a centrální Afriky, po návratu do Evropy vydal několik studií a spolupracoval s řadou tehdejších badatelů, kterým poskytoval obrazový materiál pro publikační účely.

V roce 1885 se Buchta vydal do Afriky naposledy, navštívil Fajjúm a zřejmě při zpáteční cestě byl 1. června 1886 přítomen rozbalování mumie faraona Ramesse II. v Muzeu egyptských starožitností v káhirské čtvrti Bulak. Jednalo se o mimořádnou společenskou událost, mumie byla v 9 hodin ráno rozbalena za přítomnosti chedíva Mohameda Paši Taufíka a dalších ministrů a zástupců muzea (včetně E. Brugschea U. Bourianta). Rozbalení královské mumie se neujal nikdo jiný než tehdejší ředitel Památkové správy Gaston Maspero.

Zdroj: Vlastivědné muzeum Olomouc