„Stoupající rezistence bakterií vůči antibiotikům je vedle současné pandemie Covid-19 jedním z největších medicínských problémů současnosti,“ upozornil přednosta Ústavu mikrobiologie Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty Univerzity Palackého Milan Kolář.
Masivní používání antibiotik vede k tomu, že se bakterie adaptují a šíří se jejich rezistence. Stoprocentně účinná antibiotická léčba už podle profesora Koláře dnes neexistuje.
„Vážně nám hrozí, že ji ztratíme jako celek, což by nás vrhlo zpět do doby, než Alexander Fleming zahájil antibiotickou éru medicíny, kdy bakteriální infekce byly nejčastější příčinou úmrtí,“ upozornil Kolář.
Jeho tým proto do medicínské praxe ve Fakultní nemocnici Olomouc uvádí soubor opatření vedoucích k racionální antibiotické léčbě.
„Postupy vedou k velmi dobrým výsledkům léčby bakteriálních infekcí u hospitalizovaných i ambulantních pacientů,“ hodnotil profesor Kolář.
Hrozí zánik účinnosti antibiotik
Odolnost bakterií podle profesora Koláře přímo ohrožuje celý zdravotnický systém, a to již v horizontu deseti let.
„To znamená, že u jednotlivých pacientů může zcela selhat nasazená antibiotická léčba a na celospolečenské úrovni hrozí zánik účinnosti antibiotik jako celku, přičemž alternativa neexistuje,“ varoval.
Jedním ze způsobů řešení je podle něj vývoj nových antibiotik.
„Jenže to stojí obrovské peníze a farmaceutické firmy do takového rizika většinově nejdou. Pokud by totiž výzkum a vývoj stojící třeba miliardu dolarů skončil brzkou ztrátou účinnosti nového antibiotika, mohl by takové firmě hrozit až krach,“ upozornil Milan Kolář.
Cestou je tedy podle něj spíše důsledné dodržování antibiotické politiky spočívající v optimalizaci aplikace antibiotik.
Unikátní studie
Výsledky shrnuli olomoučtí experti v rozsáhlé studii, která je v tuzemských podmínkách zcela unikátní a nemá v rámci ČR obdoby. Vyplývá z ní, že v Česku na tom nejsme špatně.
„Můžeme našim pacientům poskytnout vyšší pravděpodobnost, že jejich léčba zabere. A co je důležité, vedení antibiotické léčby u nás přímo spoluřídí kliničtí mikrobiologové. Není to zcela běžné, protože těchto odborníků není nikde dostatek,“ poukázal.
Tito odborníci podle něj mohou zkrátit procesy, které ještě nedávno trvaly den, na několik málo minut.
„To může zachránit životy, mimo jiné i v době koronavirové epidemie, protože i během ní platí, že pacienti s Covid-19 často umírají na doprovodné bakteriální infekce,“ připomněl profesor Milan Kolář.
