Tradiční lokality na Olomoucku, kde se to jiné roky modralo, není bobulí ani do koláče.

Cestu za borůvkami je výhodnější spojit s návštěvou zajímavého turistického cíle, například pramene Odry či Rešovských vodopádů.

Brusnice borůvka preferuje kyselejší a hlavně nepříliš suché půdy. Keřovité porosty se rozrůstají v jehličnatých lesích, v některých typech doubrav, hojně se vyskytují v porostech kleče, například v Hrubém Jeseníku.

Na Olomoucku jsou koberce borůvčí na celé řadě míst, avšak pro sběrače s většími nádobami je to letos zbytečná cesta. Vhodnější je proto spojit ochutnávku lesního plodu s návštěvou turisticky zajímavého místa.

„O víkendu jsme byli u pramene Odry. Borůvek by se dalo nasbírat i na džem, ale chvíli by to trvalo. Je sucho,“ hodnotila Monika Pospíšilová z Olomouce.

U "Rešáků" hodně špatné

Sběrači borůvek vyhledávanou lokalitou jsou tradičně lesy kolem Rešovských vodopádů.

„Borůvky sbírám, ale letos je to špatné. Hodně špatné,“ hodnotil starosta Tvrdkova Josef Veiser.

Modro není ani v lesích kolem Luké.

„Šli jsme na borůvky a našli asi čtyři. Podobně to hodnotili i sousedé. Je strašně sucho,“ popisovala Eva Ševčíková z Luké.

Více plodů může mít borůvčí jedině ve vlhkých údolích ve středních polohách nebo porosty v Hrubém Jeseníku, kde přece jen více zapršelo.

Jistotou jsou pak tradiční borůvkové hody v obcích pod největším horským masivem Moravy a Slezska, protože místní kuchařky přesně vědí, kam pro bobule vyrazit.

Již 16.ročník borůvkových hodů pořádají 19. a 20. srpna v Karlově pod Pradědem, místní části Malé Morávky.

Brusnice borůvka patří do skupiny vřesovcovitých a je to léčivá rostlina. Borůvky rozpouštějí cholesterol, snižují tlak, posilují kosti, jsou dobré na zrak a jsou prospěšné při potížích s trávením.