„V úctě podepsaný klade sobě za čest zdejšímu a venkovskému obecenstvu ohlásiti, že převzal 1. dubna tohoto roku v nájem Národní hostinec v domě besedy občanské v Olomouci, a že se všemožně přičiní všem požadavkům vyhověti,“ hlásal inzerát hostinského Eduarda Rambouska z roku 1873.

Šenkýř dále ubezpečoval, že jeho největší starostí bude, aby hosté „nalezli každou dobu hojný výběr rozmanitých, chutně připravených pokrmů v cenách levných, dobré vyleželé pivo, vína všeho druhu jakosti nejlepší, kávu pravou jakož i jiné nápoje k posilnění a občerstvení.“

Kdo by vřelému pozvání odolal? Žádný div, že ještě v témže roce se v hostinci zastavil sám František Palacký.

Občanská beseda s nabídkou časopisů

Vraťme se však o dva roky nazpátek. Tehdy dům na rohu Dolním náměstí a Kateřinské ulice odkoupil od tiskařské rodiny Škarniclů Slovanský čtenářský spolek, který se pak přeměnil v Občanskou besedu v Olomouci.

Ta pak dům přebudovala na novostavbu, ve které zřídila Občanskou záložnu.

V Rambouskově hostinci samozřejmě nemohla chybět vychlazená Plzeň, nabízel také napajedelský a olomoucký ležák. Návštěvníci dostali velkou porci laciného jídla i informací – intelektuální potravu mohli hltat z olomouckých, vídeňských či pražských časopisů.

Nárožnímu domu číslo 29 se říkalo „U bílého jednorožce“.

Pivovar v něm byl už v polovině šestnáctého století. O sto let později byl ve vlastnictví obrovického kláštera, pak jej převzali páni z Žerotína.

První čtvrtletí roku 1742 zde po dobytí města strávil velitel pruské armády, polní maršál Kurt Kryštof hrabě ze Schwerinu, který dal domu přednost před biskupským palácem.

Hanácká pivnice a nóbl hotel

Sousední dům, který byl kvůli stavbě Občanské záložny zbořen, se jmenoval „U lva“. (Zajímavostí je, že šelma v názvu postupně měnila během staletí barvy. Figuroval v něm nejprve žlutý, pak zlatý a posléze i červený lev).

V osmnáctém století se v domě datuje hospoda „U tří líp“.

Přímo v domě se vyráběl tvrdý alkohol, což lze podle badatele Miloslava Čermáka vyčíst z kupní smlouvy. V té je zaznamenáno „zařízení na výrobu pálenky sestávající ze dvou měděných kotlů s trubkami, ohnišť a chladícím zařízením k nim náležejícím, tří železem pobitých kádí, dvou pětivěderních a třívěderních sudů, měřice a čtvrtměřice.“

Restaurace se počátkem minulého století jmenovala „Hanácká pivnice“, ve třicátých letech na rohu sídlil nóbl hotel s názvem „Občanský dvůr“. Ten se krátce po vítězném únoru změnil v závodní kuchyni pro pracující Velkodistribučního podniku (VDP).

Dnes už v budově půllitry nepění a namísto časopisů šustí už jen bankovky. Najdeme v ní totiž bankovní ústav s pojišťovnou.

VÍCE: SERIÁL O HISTORII OLOMOUCKÝCH HOSPOD A KAVÁREN