Kliknutím zvětšíteDůvodem nové stavby je nedostatek místa se kterým se knihovna potýká už od 19. století.
„Není kam dávat nové knihy a časopisy, což v posledních desetiletích řešíme nákladným pronájmem skladových prostor. Navíc platí, že až na jednu výjimku stávající depozitáře absolutně nevyhovují nárokům na skladování konzervačních knihovních fondů. Například ve známém červeném kostele v zimě mrzne, v létě se tady i v jiných depozitářích často vyskytují plísně. Nový sklad by měl v tomto směru pomoci,“ řekl Miloš Korhoň, zástupce ředitelky Věděcké knihovny.
Nový depozitář bude sloužit jako další externí sklad, kam se budou odvážet starší fondy. Jde o klimatizované sklady, kde bude možné udržovat stabilní teplotu i relativní vlhkost. Nejnovější a nejžádanější knihy a časopisy budou nadále v hlavní budově knihovny.
Současně se do nového objektu přesunou některé provozy, například digitalizace, knihárna nebo restaurátorská dílna.
„Depozitář při plném využití nabídne asi čtyřicet kilometrů regálů, což v přepočtu na svazky znamená přibližně dva milióny svazků. Během několika měsíců po zprovoznění by se do něj mělo přestěhovat zhruba 1,25 miliónu svazků ze stávajících nevyhovujících skladů, zbytek bude sloužit jako rezerva do budoucna,“ pokračoval Miloš Korhoň.
Stísněné prostory pro veřejnost zůstanou
Jak dlouho rezerva vydrží, bude podle něj záviset na tom, jak se bude měnit produkce na českém knižním trhu.
„Vědecká knihovna v Olomouci je příjemcem celostátního povinného výtisku monografií i periodik a to už od roku 1807. Současně bude záležet i na tom, jaké budou možnosti knihovny při akvizici knih nákupem. Ani jeden z těchto faktorů teď nelze s určitostí předvídat, a tak můžeme odhadovat, že kapacita vystačí na dalších patnáct až dvacet let,“ upozornil zástupce ředitelky.
„Nový objekt nevyřeší problém knihovny s nedostatkem místa. Vyřeší, alespoň pro několik příštích let otázku nedostatku místa na skladování knih. V jiných ohledech ale bude situace stále stejná. Mám na mysli především velmi stísněné prostory pro veřejnost i zaměstnance nebo chybějící klimatizaci v hlavní budově, což v letních měsících téměř vylučuje například delší pobyt v některých studovnách,“ posteskl si Miloš Korhoň.
Knihovna se s nedostatkem místa v různé míře potýká už od 19. století, současné potíže ale přetrvávají přibližně od konce 40. let 20. století, kdy začal velmi rychle narůstat objem knihovního fondu.
Miloš Korhoň připomněl, že od té doby byly zpracovány už čtyři studie na výstavbu nové knihovní budovy, žádná se ovšem neuskutečnila a místo toho se otázka uchování fondu řešila vždy jen provizorně.
„Knihovna tak získala například červený kostel, vedle něj byl vybudován takzvaný provizorní sklad, který v roce 2005 nahradila současná budova ředitelství. A především se knihy odvážely do externích skladů po celém městě, pronajatých i vlastních. V současnosti je v těchto objektech uloženo okolo 1,7 miliónu svazků, tedy víc než tři čtvrtiny fondu,“ uvedl.
Z červeného kostela bude sál
Samotné stěhování začne zřejmě v závěru podzimu, aktuálně se soutěží firma, která vše zajistí.
„Poslední přesuny, které se řádově blíží tomu chystanému, byly v polovině 90. let, kdy se stěhovaly knihy do tehdy nově dokončeného depozitáře na Holické ulici a z provizorního skladu v Bezručově do pronájmu. Porovnávat s dneškem to ale asi příliš nejde. Tehdy stěhovala knihovna vlastními silami prostřednictvím pracovníků na civilní službě a šlo o stovky tisíc svazků. Teď musíme přesunout 1,25 miliónu,“ řekl Miloš Korhoň.
Vedení knihovny už ví, jak s budoucími prázdnými prostory naloží. Zásadní změny se týkají dvou objektů, budovu na Sokolské ulici knihovna vyklidí a přenechá zřizovateli k dalšímu využití.
„Z červeného kostela by se v relativně krátké době mohl stát kulturní stánek, přednáškový sál a výstavní prostor,“ popsal plány knihovník.
Nejmenší plocha na čtenáře v ČR
Upozornil ale na to, že i přes nové prostory bude však nadále platit, že Vědecká knihovna v Olomouci nemá vyhovující prostory pro služby a čtenáře.
„Plocha pro veřejnost v přepočtu na počet obyvatel města je vůbec nejnižší ze všech knihoven v Česku a to má naše knihovna i řadu celostátních funkcí. Věřím, že se nám v dohledné době podaří oživit téma výstavby nové, moderní knihovny, která nabídne odpovídající zázemí čtenářům i knihám,“ doplnil Miloš Korhoň.
Stavba depozitáře v Hejčíně trvala přibližně rok a stála okolo 123 miliónů korun. Náklady na výstavbu budou z převážné části hrazeny z evropské dotace, zbytek zaplatí Olomoucký kraj.
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
