Kluzovské hody mají letitou tradici, v minulosti se slavily koncem 20. století a to až do první světové války, v menší míře pak ještě do konce druhé světové války. Znovu se pak obnovily před osmnácti lety.

„Hody kdysi trvaly dva nebo tři dny. První den šel Kluzovem průvod s kozou, ta se večer zabila a druhý den se z masa dělal guláš a slavilo se," popsal historii starosta Haňovic Arnošt Vogel.

Hody se konaly vždy týden po všech svatých, byla to doba, kdy končily zemědělské práce, bylo pooráno, sklizeno a lidé, kteří se na hodech sešli, hodnotili své výpěstky a taky to, jaká byla ten rok úroda.

Ukončení zemědělské sezony

„O tom se hodně diskutovalo, proto tomu říkáme, že je to neformální ukončení zemědělské sezony. My jsme zemědělská vesnice, zemědělství u nás bylo odjakživa," pokračoval starosta.

Do hodových oslav se tradičně zapojuje celá vesnice. „Ženy v pátek pekly koláčky, maso, řezník dělal zabíjačky, v úterý jsme zabíjeli dvě prasata, žije tím celá vesnice. Na Kluzově se odehrává hlavní část, ale zapojené jsou celé Haňovice, je to u nás největší kulturní akce," pokračoval Arnošt Vogel.

Masopustní průvod za vyhrávání dechové hudby prošel Kluzovem, zastavil se u několika občerstvení a došel do haňovického Kulturního domu. Tam se odehrála večerní velice. „Zájem je obrovský, tentokrát přijelo asi i padesát lidí z Olomouce, nějaký turistický klub," doplnil starosta Haňovic.