V Grygově chtějí z dřevěného odpadu dělat energii. Místní se bouří

Investor svůj záměr na zplyňování dřevní biomasy v areálu na kraji vesnice představil místním na konci ledna. Lidé tehdy zaplnili celý sál sokolovny.

„Na zasedání obyvatelé vyjádřili svůj názor a souhlasím s nimi. Proč bychom to tady měli mít?" zeptal se místní obyvatel Přemysl Hlaváč.

Podle něj podnikatelé Grygovské nepřesvědčili.

„Byl jsem tam a zástupci firmy neměli projekt připravený. Spíš to na mě působilo, že si někdo chce vydělat hodně peněz. A co mi na tom vadí? Určitě v té lokalitě bude menší klid, naroste doprava a bojíme se znečištění. Průmyslová zóna v Grygově, myslím, není potřebná," shrnul Přemysl Hlaváč.

Podobného názoru je i další obyvatelka, která si nepřála zveřejnit své jméno.

„Je to nesmysl. Ať si to udělají jinde, vůbec to tady nechceme," sdělila žena rázně.

Firma Cagnone chce využít prázdný areál na okraji Grygova, kde se dřív chovala prasata. Jako zdroj tepla a elektrické energie využije technologii zplynování dřevní štěpky. Zdroj: starosta Grygova Tomáš Kubáček

"Nevíme, co se za technologií skrývá"

Podle starosty obce Tomáše Kubáčka jsou lidé v Grygově na otázku životního prostředí citliví.

„Z minulosti tady máme skládku, která je teď sice rekultivovaná, ale do budoucna s ní mohou být problémy. Skladovalo se tu vše možné přes pětadvacet let. I z toho plyne nedůvěra lidí v takovéto projekty," vysvětlil starosta obce Tomáš Kubáček.

Místní podle něj mají obavy z toho, aby se za čas namísto dřevní štěpky nespalovalo něco jiného.

„Máme také strach z dopravní zátěže, emisí, zvýšeného hluku, prašnosti i zápachu. Nevíme, co se za technologií skrývá," pokračoval starosta.

Firma Cagnone chce využít prázdný areál na okraji vesnice, kde se dřív chovala prasata.

Jako zdroj tepla a elektrické energie využije technologii zplyňování dřevní štěpky.

Dva kamiony denně

Milan Dzurjanik, člen představenstva firmy, uvedl, že hluku, prašnosti a dalších negativ se místní obávat nemusejí.

„Jedná se o technologii splňující nejpřísnější evropská kritéria. A doprava? Ta obec vůbec nezatíží, neboť příjezdová komunikace je mimo obydlenou část a v průměru se počítá s průjezdem dvou kamionů denně, což nijak nevybočuje z běžné zátěže," sdělil.

Doplnil, že technologie neumožňuje energii získávat z ničeho jiného než z dřevní biomasy.

„Jde o technologii zplyňování, kdy plyn vzniká jen ze suroviny na bázi dřeva. Takže podle zákona můžeme říct, že spalujeme biomasu kategorie O2, což je v podstatě dřevní štěpka. Podobné technologie, jako je ta naše, už v republice fungují," řekl Milan Dzurjanik.

O tom, že by vyrobenou energii nabídli místním podnikatelům nebo domácnostem, však firma neuvažuje.

„Dodávat teplo do obce by bylo možné, ale vzhledem k tomu, že možnost nejbližšího napojení je docela daleko, představovalo by to velké investiční náklady a asi nevýnosné, obec je plynofikovaná," pokračoval člen představenstva firmy.

Jedenáct nových pracovních míst

Uvedl, že vyrobenou elektrickou energii chtějí využít v areálu, případné přebytky pak prodat do sítě.

Co přesně však firma v areálu plánuje, odmítl Milan Dzurjanik sdělit. Přesto říká, že už teď počítají s rozšířením provozu o další činnost.

„Areál nabízí další prostory k využití a už dnes jednáme s firmami, které by měly zájem odebírat energii pro jejich podnikatelské aktivity. Jednání nejsou ukončená, proto je nebudeme zmiňovat," řekl s tím, že projekt je aktuálně ve fázi administrativních úkonů a vyřizování.

I přesto firma na svých webových stránkách inzeruje jedenáct volných pracovních míst s nástupem od října.

„Rádi bychom realizovali stavbu co nejdříve, investiční rámec revitalizace areálu je v řádech desítek milionů korun," dodal Milan Dzurjanik.

V krajním případě referendum

Grygovští zastupitelé stavbu spalovny na svém zasedání už odmítli.

Vyhráno však nemají. Stavební povolení a další administrativní kroky mají totiž na stole úřady v Olomouci.

Podle starosty Tomáše Kubáčka by lidé v krajním případě zvažovali i sepsání petice nebo vyvolání referenda.

„Zastupitelstvo projekt odmítlo, ale je na řadě ještě stavební řízení, posuzování vlivu na životní prostředí a další kroky. To všechno bude předmětem řízení a my se k tomu můžeme jako jeho účastník vyjadřovat. Nicméně si myslím, že jakýkoli investor, který chce v obci něco stavět, by si měl předem zjistit, jaký je na jeho projekt názor," uzavřel starosta.