Zabírám do pedálů a vrhám se pěšinou z kopce.

„Trochu do toho šlápneme, jsem úplně promrzlej," volá zezadu Petr Augustýn z místního infocentra, který mi na lesních cyklostezkách dělá průvodce. Naprosto souhlasím. Jsme bezmála 1100 metrů nad mořem 
a silný horský vítr mě úplně rozklepal. Je mi zima, a přitom si chci jízdu pořádně užít. Šlapu proto i z kopce jak nejrychleji umím. Úzká jednosměrná stezka se ztrácí někde dole 
v nízké smrčině. Vše kolem se děsivě míhá. Přemýšlím, jestli při vjezdu do lesa raději nepřibrzdit. Široké pláště s terénním vzorkem mi ale říkají, že se není čeho bát. Risknu to a brzdy nechávám chladné.

Přes čtyři kilometry lesních stezek pro cyklisty otevřeli na začátku prázdnin provozovatelé Relax a sport resortu Dolní Morava. Sjet si 450 výškových metrů je pohodovým výletem pro začátečníky i výzvou pro zkušené vyznavače terénních sjezdů. Na trase klesající do údolí řeky Moravy na návštěvníky čeká řada míst, ze kterých můžou obdivovat mohutný masív Králického Sněžníku. Vyhlídkovou jízdu z kopce přitom okoření několik klopených zatáček, dřevěných lávek i adrenalinových skokánků.

Řítím se úzkým zeleným koridorem mezi jehličnany 
a do rámu kola cinkají šedé odletující kamínky.

„Nasypali jsme tady drcený vápenec. Dobře odvádí vodu," křičí na mě zezadu Petr Augustýn.

Pro horáky hračka

Jak tak ale koukám, je tomu s tím odváděním spíš naopak. Liják na některých místech spláchl vápencovou šotolinu až na původní podloží. Na bezpečnost jízdy to však, zdá se, vliv nemá. Vyplavená korýtka ve štěrku pod koly jsou celkem mělká. Pro naše těžké terénní horáky je taková terénní nerovnost naprostá hračka.

I když z kopce šlapu, co to dá, můj průvodce se mi neustále lepí na paty. Není se čemu divit, do sjezdů na kole je už roky nadšenec a místní single traily s pomocí dalších pracovníků sám stavěl. A musím uznat, že je stavěl s ohledem na všechny typy cyklistů. 
V horním úseku projíždíme kolem úchvatných vyhlídek. Na majestátní Králický Sněžník vystupující z temných mraků a na nedozírnou hloubku údolí pod ním asi hned tak nezapomenu. Lesní stezka se zmírnila a šotolinový povrch je dokonale hladký. Perfektní místo i pro začínající vyznavače cyklistiky.

Divoká pasáž

Úsek jako vyšitý pro kochání se rázem střídá divoká pasáž. Není však nebezpečná ani neschůdná pro začátečníky. Záleží jen a pouze na tom, jak rychle člověk jede. Platí zde heslo „jaké si to uděláš, takové to máš". Já se chci hlavně dobře bavit. Napůl po zemi a napůl vzduchem přelétám nad sérií malých skokánků. Za nimi vidím klopené zatáčky uplácané z hlíny. Mile mě překvapují. Nakloněný svah v zatáčce cyklistu pěkně podrží. Snadnější než běžná zákruta v lese. Členitost trati nezná mezí.Single trails na Dolní Moravě

Sotva se zatnutými zuby přejedu kluzký rozbahněný tankodrom, čekají mě dřevěné lávky. Jsou potažené pletivem, takže i na mokru se na nich jede s pocitem bezpečí. Nic neklouže. Po chodníku 
z prkýnek projíždím v metrové výšce nad okolním kapradím a pařezy. Krásných 450 metrů jízdy.

„Úžasné, člověk se jakoby vznáší nad krajinou," volám dozadu na můj doprovod, který polichocen cení zuby. Do té doby, než mu úsměv zažene sprška odlétajících kamínků.

Tak do vzduchu, nějak to dopadne

Lávky rázem střídá tentokrát sněhobílý drcený vápenec. V zeleném mechu a kapradí se pěšina vyjímá jako bílá stuha. Už jsem skoro dole.

„Tak jsem to zvládl," říkám si. Cák, šplích! Najednou mám plné oči vody. Nic nevidím! Přehlédl jsem kaluž asi ve třicetikilometrové rychlosti. Rychle mrkám a snažím se zjistit, co mě čeká v příštích pár metrech. „Ne! Skokánek! To už neubrzdím," proběhne mně s hrůzou v hlavě.

„Tak do vzduchu, nějak to dopadne," říkám si a ztrácím pod sebou pevnou půdu. Přistávám tvrdě, ale na obě kola. Trochu naražený a zadýchaný dojíždím k půjčovně a servisu kol pod svahem.

„Proboha, vy vypadáte. Běžte támhle dozadu, je tam umyvadlo a nějaké hadry na utření," říká mi paní za pultem v cyklopůjčovně a rychle mně ukazuje patřičné dveře. Mezi zuby mi skřípe písek 
a v zrcadle jsem se přes nánosy bahna skoro nenašel. Stálo to ale za to. Rozhodně se sem chci někdy vrátit. Letos v Dolní Moravě plánují otevřít ještě další dvě trasy. Rád bych otestoval i je. 

Autor: MICHAL BUREŠ, je studentem Masarykovy univerzity v Brně

Single traily Dolní Morava

Kdy: 11. července

Kde: Dolní Morava (Orlickoústecko)

Co: Dlouhá klesání, poklidné rovinky i občasné krátké výšlapy. Single traily v lesích nad Dolní Moravou na Orlickoústecku na pomezí Čech a Moravy nabízejí rozmanité svezení s řadou uměle vytvořených terénních nerovností. Přístupné veřejnosti jsou nově od 28. června a kromě případného vyvezení lanovkou jsou pro všechny návštěvníky zdarma. V areálu resortu je rovněž půjčovna a servis kol, ubytování 
a bohatá nabídka mnoha dalších sportovních a volnočasových aktivit.

Délka trati: 4 kilometry

Počáteční a maximální nadmořská výška: 1099 metrů

Koncová a minimální nadmořská výška: 752 metry

Stoupání: 102 metry

Klesání: 449 metrů