Hnutí ANO má v Olomouckém kraji druhý nejsilnější výsledek v rámci České republiky po kraji Moravskoslezském. Čím si to vysvětlit?

Už v roce 2016 mělo ANO Olomouckém kraji solidní výsledek – třetí nejlepší v republice. Navíc mělo v našem kraji hejtmana, což většinou přináší straně bonus. V Moravskoslezském kraji hejtmana mělo ANO také – a narostlo tam ještě o něco více než v kraji Olomouckém. Evidentně se mu v obou krajích podařilo situovat se do role hlavního reprezentanta levicových voličů. Hejtman Okleštěk navíc celou dobu svého úřadu konal výraznou osobní kampaň při níž dokázal zastiňovat své koaliční partnery. Netáhl se s nimi navíc žádný mediálně výrazný skandál. Což neznamená, že žádný nebyl, jen žádný nebyl tak výrazný, aby ovlivnil volby.

V Olomouckém kraji se hovoří o možné koalici ANO, ODS a SPD. Je tato varianta logická? Jaké má přednosti či nevýhody k alternativní variantě ODS, Piráti+Stan a Spojenci?

Není to logická varianta, je to brutálně mocenská varianta. Pokud ODS na takové uspořádání přistoupí, a to i s SPD jen jako tichým partnerem podporujícím menšinovou radu z opozice, v Olomouckém kraji ji to zničí. Myslím ale, že taková varianta nakonec nenastane. Varianta Piráti/STAN, Spojenci a ODS je přirozenější. Nicméně myslím, že na stole může být i několik dalších variant s ANO v čele.

Ve volbách propadlo velké množství hlasů. Těsně pod pěti procenty zůstala ČSSD a KSČM, čtyři procenta měla Trikolóra. Komu takový výsledek s ohledem na mechanismus přepočtu hlasů na mandáty pomohl? Jak by se změnilo složení zastupitelstva a povolební situace, pokud by ČSSD a KSČM přece jen pětiprocentní práh překonaly?

Propadnutí téměř dvaceti procent hlasů pomohlo všem, kdo se přes práh dostali, nejvíc ale ANO. Pokud by v zastupitelstvu byla alespoň ČSSD, zřejmě by se opakovala minulá koalice (ANO, ODS, ČSSD). Takto je vše jinak.

Souvisí fiasko ČSSD a KSČM s celostátním vývojem jejich preferencí, nebo hrály roli i regionální faktory?

Zcela jednoznačně. Obě strany totiž čerpaly, podobně jako dnes ANO, i v krajských volbách především ze své celostátní značky. Když začaly problémy na celostátní úrovni, srazilo to i krajské výsledky obou stran dolů, bez ohledu na jejich regionální politický výkon. Loajalita jejich někdejších voličů se přenesla na ANO a obě dnes malé levicové strany nevědí, co dělat.

Jak by se dal vysvětlit poměrně velký zisk SPD v některých městech (Prostějov, Přerov, Jeseník)?

Obecně je Olomoucký kraj již dlouho znám jako bašta SPD. Ale konkrétní vysvětlení pro tato tři města (a proč ve srovnatelných takový výsledek nebyl) neznám.

Překvapením skončily senátní volby v obvodu 66, kdy na první místě skončil Marek Ošťádal. Pomohlo mu, že je mediální známý jako Pepin z Hané, nebo tam mohlo hrát roli ještě něco jiného?

Známost Pepina z Hané bych nepřeceňoval, byť to nějaký díl úspěchu jistě přineslo. Každopádně mohl těžit z toho, že je nejenom starostou obce, ale že je známý i z jiných sfér života. Zcela jistě mu v tomto typu voleb pomohla neideologičnost STAN. Ale to jsou spíše spekulace, museli bychom se zeptat jeho voličů, proč jej upřednostnili před jinými kandidáty.

prof. PhDr. Stanislav Balík, Ph.D.
Narozen 20. února 1978 v Šumperku. Je děkanem a profesorem Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Věnuje se moderní české politice, komunální politice a vztahu státu a církví. Je členem zastupitelstva obce Bludov, předsedou správní rady Nadace Karla staršího ze Žerotína a vůdcem Jesenické lesní školy Junáka.