„Do konce minulého týdne jsme obdrželi téměř 1 400 informačních karet od 397 zaměstnavatelů v Olomouckém kraji,“ sdělil Olomouckému deníku Jaroslav Mikšaník, analytik trhu práce krajské pobočky Úřadu práce ČR.

Ukrajinci prchající před válkou, kteří mají pobytové vízum za účelem strpění, nepotřebují od 21. března povolení k zaměstnání ani zaměstnanecké karty. Mohou si najít sami zaměstnání u každého zaměstnavatele, který hledá nové lidi. Ten následně nahlásí Úřadu práce ČR jejich nástup do pracovního poměru - formou informační karty.

„Úřad práce zároveň evidoval 17 uchazečů o zaměstnání z řad ukrajinských občanů s dočasnou ochranou – čili běžné statistiky nezaměstnanosti prakticky zatím neovlivňují,“ uvedl Jaroslav Mikšaník.

„A 244 zájemců o zaměstnání, kterým pravidelně úřad práce posílá v ukrajinštině pracovní nabídky od zaměstnavatelů, kteří deklarovali zájem zaměstnávat občany Ukrajiny.

Převážně nekvalifikované práce

Kromě toho se samozřejmě ukrajinští občané chodí ptát na úřad práce na možnosti svého pracovního uplatnění, aniž by se registrovali,“ popisoval.

Běženci z Ukrajiny v kraji nejčastěji nastoupili na volná místa pro pomocné a nekvalifikované profese – téměř 600 osob.

„Jednalo se zejména o uklízečky, pomocné dělníky ve výrobě, pomocné skladníky, pomocné dělníky v zemědělství. Mezi další nejčastěji obsazené profese patří montážní dělníci, skladníci a obsluha motorových vozíků, dělnické profese ve výrobě – zejména ve strojírenství a potravinářství, stavební dělníci, šičky a švadleny apod,“ vyjmenovával Mikšaník.

Jednalo se o dlouhodobě neobsazená místa, případně místa, která už předtím byla krátkodobě obsazována cizinci.

Řádově pouze jednotky osob podle Mikšaníka nastoupily na vysoce kvalifikované profese – učitelé, elektrotechnici, překladatelé, laboranti či technici.

Kurzy češtiny

Komplikací pro uplatnění běženců na trhu práce je často neznalost češtiny.

„Ve spolupráci s Filozofickou fakultou Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL) byly otevřeny dva běhy rekvalifikace Český jazyk pro cizince se zaměřením na trh práce, o rozsahu 60 vyučovacích hodin. Do těchto rekvalifikací nastoupilo 15 a 18 účastníků. Kontaktní pracoviště Jeseník se stejným dodavatelem jedná o možnosti nabídnout tuto zvolenou rekvalifikaci také v Jeseníku,“ poukázal Jaroslav Mikšaník.

Jazykovou bariéru řeší uprchlíci z Ukrajiny často za pomoci příbuzných nebo známých, ve firmách za pomoci svých krajanů, kteří v ČR pracují již delší dobu.

Kapacita pro výuku češtiny pro cizince není podle úřadu práce v kraji dostatečná.

„Na UPOL se neustále obracejí zaměstnavatelé se zájmem o výuku češtiny pro cizince, ne všem je ale možné vyhovět, protože lektorů není dostatek – u UPOL zapojuje i vysokoškolské studenty vyšších ročníků,“ popisoval mluvčí krajské pobočky úřadu práce.

Okresní města Prostějov a Šumperk nabízejí kurzy ve spolupráci s Centrem pro integraci cizinců, Přerov ve spolupráci s místní jazykovou školou, v Jeseníku se kurzy češtiny zatím nenabízejí vůbec.

Pokud se Ukrajinec pod dočasnou ochranou zaeviduje na ÚP ČR jako uchazeč nebo zájemce o zaměstnání, může požádat o financování kurzu českého jazyka.

Ukrajinci, kteří do České republiky utíkají před válkou, mají nárok na humanitární dávku. Každý uprchlík dostává od státu příspěvek od státu 5000 korun. V Olomouckém kraji bylo do úterka vyplaceno 10 706 humanitárních dávek v celkové částce téměř 53,5 milionů korun.