Podle CNN jedna z raket dopadla na mezinárodní letiště Erbíl, avšak nedošlo k jejímu výbuchu, druhá zasáhla oblast 33 kilometrů západně od města.

V Erbílu se v tu chvíli nacházeli dva zaměstnanci Univerzity Palackého v Olomouci, která je lídrem projektu označeném jako České akademické město.

Na místě byl i rektor Jaroslav Miller, který několik hodin před útokem odletěl domů.

Pane rektore, ve čtvrtek jste mi řekl, že jste už z oblasti „unikl“. Kdy přesně jste odletěl z Erbílu?
V úterý vpodvečer.

Návrat se uskutečnil dříve? Nebo podle původního plánu?
Byl to plánovaný návrat. V úterý jsme se vrátili pravidelným spojem Austrian Airlines.

Jak byste hodnotil bezpečnostní situaci v kurdském Erbílu v tu chvíli? Z pohledu cizince, civilisty?
Rozhodně není tak dramatická, jak se prezentuje v médiích. Kurdistán je autonomní oblast v rámci Iráku. Situace zde je dlouhodobě stabilní. Erbíl je jedno z nejdynamičtěji rostoucích měst možná i na světě a je plné tzv. expatů, tedy cizinců, kteří v Erbílu a Kurdistánu pracují. Mimochodem, vím o minimálně jedné české firmě podnikající v Erbílu.

Jak daleko je americká základna?
Je zcela mimo město. Situace zde je klidná. A jak se shodují experti, nadále by měla být klidná a stabilizovaná.

V Českém akademickém městě setrvávají zaměstnanci Univerzity Palackého? Vy osobně se chystáte zpět?
Během posledního pobytu jsme vyřídili vše potřebné a nejméně dva měsíce se zpět nechystáme. Debatovali jsme o situaci, ale spíše z preventivních důvodů jsme se rozhodli omezit naši přítomnost přímo v Erbílu, kde máme žadatele o nultý ročník studia. Rozhodli jsme se, že předvýběr necháme na našich partnerech. Také jsme se domluvili, že do prvního ročníku jednoho našeho studijního programu na filozofické fakultě by studenti nastoupili v Olomouci. Přímo na místě je momentálně pracovnice administrativy a jeden vyučující

Sami chtěli zůstat?
Projekt je založený na dobrovolnosti. Učitel dokončí kurz a poletí zpět do České republiky, tak si to přál. Samozřejmě proběhly konzultace s Generálním konzulátem České republiky v Erbílu, stejně tak s Ministerstvem zahraničních věcí.

Jejich doporučení po útoku ze strany Teheránu byla jaká?
Stále stejná. Samozřejmě Irák je oblast, která je méně stabilní, s výjimkou Kurdistánu.

Máme morální povinnost pomoci 

Pane profesore, mohl byste přiblížit roli Univerzity Palackého v prvním projektu svého druhu, prvním evropském univerzitním komplexu v tomto regionu?
Dostali jsme před několika měsíci licenci od Regionální vlády Kurdistánu, která nás opravňuje k tomu, abychom mohli poskytovat vzdělání jako zahraniční entita. Je potřeba říci, že projekt je v počátcích. O vstup do něj projevila zájem Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a debata je vedena s několika dalšími univerzitami, protože Univerzita Palackého neposkytuje celé spektrum studijních programů, například nemáme technické studijní programy.

Můžete přiblížit poslání akademického centra? Proč se angažujete v Iráku, konkrétně v kurdském Erbílu?
Vnímám to jako důležitou rozvojovou pomoc. Pro mě osobně je to směs určitého pohledu na život a etiky. Nám, Univerzitě Palackého, v první polovině devadesátých let velice pomohli partneři ze západní Evropy a Ameriky, a dnes, v roce 2020, jsme středoevropsky silná, bohatá univerzita. Řekl bych, že máme morální povinnost pomoci někomu jinému, kdo neměl takové štěstí jako my. Symbolicky vrátit pomoc, které se dostalo nám.

Region Blízkého Východu je dlouhodobě zdrojem problémů. Proč je podle vás potřeba pomoci právě zde?
Všichni vnímáme, jak se Evropa třese strachy, že zamíří do Evropy desítky milionů uprchlíků, lidí, kteří hledají lepší život. Jsem absolutně přesvědčen o tom, že zabránit těmto negativním jevům lze jedině tak, že se pomůže tomuto regionu, aby zde měli lidé důvod zůstávat. A dlouhodobou prosperitu nezajistíme tím, že tam postavíme vojenské základny. Ani tím, že do oblasti „nacpeme“ desítky miliard dolarů. Dlouhodobou prosperitu zajistíme tím, že vychováme inženýry, doktory, učitele a dáme lidem důvod tam zůstat.

Na to může řada lidí pohlížet tak, že jste idealista…
Jsem idealista a jsem na to hrdý. Jaká je alternativa? Pokud na rozvojovou pomoc rezignujeme, bude nám situace lhostejná, nemůžeme si stěžovat, že z Blízkého Východu do Evropy míří masová migrace a že region vyváží nestabilitu.