V reakci na to rezignoval na post předsedy Akademického senátu (AS) Roman Kubínek. Senátoři se budou problémem zabývat 12. května, kdy zvolí i nového předsedu, řekl v pátek ČTK mluvčí UP Rostislav Hladký.
Podle něj rozpočtové provizorium bude mít negativné dopad na jednotlivá pracoviště. Univerzita například bude moci měsíčně čerpat nejvýše dvanáctinu loňských nákladů, neměly by být vypláceny odměny pracovníkům a podobně.
"Třetí neúspěšné hlasování pro nastartování rozpočtového procesu na UP považuji za neúspěch. Nedokázal jsem senátory přesvědčit o potřebě stabilizovat ekonomickou situaci na univerzitě, zejména když metodiku jednoznačně doporučili ke schválení děkanky a děkani všech osmi fakult," odůvodnil své rozhodnutí odstupující předseda Kubínek, který rezignoval i na členství v akademickém senátu.
Podle Hladkého senátoři obvykle rozpočet schvalují v březnu či dubnu. Zhruba před pěti lety se ale nedokázali shodnout několik měsíců a provizorium trvalo až do podzimu. Bez schválení rozpočtu UP ale nemohou potvrdit vlastní rozpočty ani fakulty.
Letos menší rozpočet
Podle Hladkého stávající zádrhel vznikl zejména kvůli počtu studentů, kteří byli přijati, ale ministerstvo školství je nefinancuje, neboť překračují stanovený limit. O náklady o ně by se měly podělit všechny fakulty, což se ale některým senátorům nelíbí.
Univerzita Palackého si bude muset v letošním roce vystačit s nižšími dotacemi od státu na vzdělávání i na příspěvky pro studenty na ubytování a stravování. Finanční injekcí by ale naopak měly být peníze z evropských fondů na výzkumnou činnost.
"Pokud vezmeme rozpočet jako celek, v porovnání s rokem 2009 bude nižší zhruba o pět procent. Nemělo by to mít dramatické dopady, většina univerzitních složek má vytvořené rezervy," uvedla již dříve kvestorka UP Henrieta Kotlebová.
Zatímco loni univerzita získala příspěvek na vzdělávací činnost 1,042 miliardy korun, letos to bude 1,029 miliardy.
