Z vody se pomalu vynořuje trojúhelníková ploutev, přidává se k ní druhá a náhle vyskočí nad hladinu dvě žraločí tlamy. Mrskají sebou ze strany na stranu a zase zaplují zpátky.

U akvária v zoologické zahradě na Svatém Kopečku se zkrátka po ránu odehrávají takové malé Čelisti. Svěřenci ošetřovatele Josefa Drtila už mají zjevně hlad.

Spolu s ním přistupuji k akváriu, abych se přesvědčila, že olomoučtí žraloci nejsou žádné ochočené akvarijní rybky.

V technické místnosti z druhé strany nádrže je všude cítit mořská voda. Asi metr a půl dlouzí žraloci lagunoví a černoploutví ji ploutvemi cákají ven.

„Jsou trochu nervózní. K jídlu dostanou tyhle makrely. Asi už se těší, " žertuje Josef Drtil a ukazuje na talíř s čerstvými rybami.

Krmení kotulů v olomoucké zoo. Autor: DENÍK/Jiří Kopáč

Zdroj: DENÍK/Jiří Kopáč

Aby bylo krmení dokonale zdokumentováno, noří kolega fotograf pod hladinu GoPro kameru zavěšenou na dlouhém drátu.

Pár vteřin kolem ní paryby jen krouží, pak se ale osmělí a začnou na ni dorážet.

Jedno zatahání, druhé, žraločí ploutev mocně plácne do vody, zubatá tlama se zakousne do kamery a utrhne ji.

„Tak a hotovo. Doufám, že nebudete chtít, abych se pro to potápěl," baví se našimi překvapenými výrazy ošetřovatel.

Krmení lemurů v olomoucké zoo. Autor: DENÍK/Jiří Kopáč 

Zdroj: DENÍK/Jiří Kopáč

Vyjevení žraloci, líné piraně

Kameru je však potřeba vylovit. Na pomoc proto přichází další ošetřovatel. Jeden bere magnetickou tyč, druhý malý podběrák.

„Zkusím to přiblížit tyčí, ty to naber," instruuje Drtil kolegu a po chvilce je nepoškozená kamera venku.

Všichni si otíráme obličeje od slané vody a sledujeme, jak hází žralokům kousky ryb. Ti okamžitě dravě polykají.

„Jsou trochu vyjevení, teď už je necháme na pokoji," říká.

Žraloci už mají plná břicha, ale piraně ve vedlejším akváriu jsou stále hladové.

Přistupujeme k druhé nádrži a musím uznat, že tyhle ryby se v porovnání se žraloky chovají jako učiněná zlatíčka. Jen líně plavou tam a zpět.

„Dáváme jim kuřecí prsa. Stačí párkrát týdně. Uvidíte, jak rychle v nich tyhle dva kousky zmizí," předvídá ošetřovatel a noří do vody řádné kusy masa.

Piraně jako by ožily. Okamžitě začínají kuře cupovat na kusy. Jedna přes druhou se k němu hrnou, urvou maso a plavou pryč.

„Do půl minuty není co řešit," usmívá se Josef Drtil nad apetitem svých svěřenek.

Vodní dravci jsou po snídani, ale tím krmení v olomoucké zoo nekončí. Loučíme se s ošetřovatelem a odcházíme za poněkud roztomilejšími obyvateli zahrady.

„Teď půjdeme na katušky," vede nás mluvčí Karla Břečková k pavilonu, ve kterém žije desítka lemurů kata.

Krmení mravenečníků čtyřprstých v olomoucké zoo. Autor: DENÍK/Jiří Kopáč

Zdroj: DENÍK/Jiří Kopáč

Banány a víno

Ošetřovatelka Jitka Harnová nás vítá přede dveřmi do lemuřího výběhu. Krásné opičky s dlouhými pruhovanými ocásky už zvědavě pokukují, co se bude dít.

„Nakrájela jsem jim snídani. Mají rády banány a hroznové víno, ale dávám jim třeba i brokolici. Tu většinou sní jako poslední," říká vesele Jitka Harnová.

Bere misku a společně vstupujeme do lemuřího výběhu. Zvířata jsou nejdřív nesmělá a chtějí jídlo jen od ošetřovatelky.

„Jsou plaší. Nejsou na cizí lidi zvyklí, ale když chvilku vydržíte, třeba to půjde," vysvětluje mi.

Vezmu si kousek nakrájeného banánu a pomalu natahuju ruku směrem k jednomu lemurovi. Vypadá vykuleně, ale takový výraz mají všichni, a zřejmě pořád. Pomalu se ke mně naklání, chytá mě měkkými tlapkami za prst a opatrně ukusuje nabízené ovoce.

„Zkuste ještě hroznové víno," podává mi Jitka Harnová kuličku a já ji nesu druhé opičce. Překvapuje mě, jak pomalu a jemně si ji ode mě bere.

„Jsou opravdu roztomilí," nemohu se ubránit nadšení.

Po chvíli si lemuři rozeberou ovoce a zeleninu a my je necháváme v klidu trávit.

„Ještě jim dám čaj a jsou po jídle," popisuje jídelníček opic Jitka Harnová a loučí se s námi.

Exkurze za ranními rituály olomoucké zoo končí. Ohlížím se za pavilony, děkuji za možnost poznat zázemí zahrady z druhé strany a už se těším na další návštěvu.