Od umělé inteligence si navíc lékaři slibují i pomoc při zpracovávání dat o pacientech. Mohla by z nich v budoucnu předvídat, komu hrozí vyšší riziko onemocnění. I o tom mluvily stovky odborníků na Českých a slovenských endoskopických dnech, které proběhly v Olomouci.

Kolorektální karcinom je jedním z nejčastějších nádorových onemocnění v České republice, každoročně postihne asi 7700 pacientů a přibližně 3400 pacientů na něj ročně zemře.

Rozliší nebezpečné polypy

Umělá inteligence v současnosti lékařům pomáhá s včasným odhalením polypů ve střevě, ze kterých se později může rakovina rozvinout.

„V tuto chvíli se umělá inteligence stává běžným nástrojem při určování přednádorových změn polypů nebo časných nádorových stavů v tlustém střevě. Snižuje riziko přehlédnutí slizničních lézí při vyšetření během koloskopie,“ vysvětluje Ilja Tachecí, předseda České gastroenterologické společnosti ČLS JEP.

Současné studie podle něj ukazují, že technologie pomáhá zachytit až o 30 procent více nálezů než při běžném vyšetření.

Obraz z endoskopu při vyšetření analyzuje v reálném čase speciální software.

„Pokud zjistí výskyt hledané abnormality, například polypu, označí ji čtvercem přímo na obrazovce a ohlásí ji zvukovým signálem. Navíc dokáže rozlišit nebezpečné polypy, které se mohou rozvinout v rakovinu, od těch neškodných, a to často lépe než samotný endoskopista,“ popisuje fungování chytrého systému Ondřej Urban, přednosta II. Interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc.

Pomůže i s jícnem a žaludkem

Tlusté střevo není jediný orgán, který lze vyšetřovat pomocí umělé inteligence. Velmi užitečná je i při odhalování přednádorových změn v jícnu nebo žaludku.

Velkou pomoc si lékaři od umělé inteligence slibují i mimo samotná vyšetření. Do budoucna může medicína obecně výrazně profitovat z efektivnějšího zpracovávání dat o pacientech.

„Umělá inteligence by tak mohla na základě zdravotnické dokumentace, údajů a nálezů vytipovávat a filtrovat pacienty, kteří jsou v riziku nádorového onemocnění trávicího traktu,“ dodává Ilja Tachecí.

Lékařům by mohla šetřit čas při zpracovávání a sjednocování zápisů a zpráv ze samotných vyšetření, čímž by jim uvolnila ruce pro péči o více pacientů.