Dlouholetá učitelka češtiny a dějepisu na základní škole v Horce nad Moravou na Olomoucku začala učit Ukrajince už v březnu, necelý měsíc poté, co Putinův režim shodil první rakety na ukrajinská města.

Její mise začala ve chvíli, kdy se dozvěděla, že v Křelově jsou ubytované ukrajinské matky s dětmi, které prchly před bombardováním. Přišla za nimi a nabídla se, že jim v cizím prostředí může pomoct překonat jazykovou bariéru.

„Já se nemůžu jen dívat na televizi, co se na Ukrajině děje. Od počátku invaze jsem se chtěla zapojit a hledala jsem, kde bych jako kantorka byla užitečná. V tom pokračuji i během léta, kdy učím už ne jednu, ale dvě skupiny ukrajinských uprchlíků. Atmosféra ve společnosti se od počátku invaze hodně proměnila. O to více cítím, že je důležité těmto nešťastným lidem pomoci a dávat jim najevo, že tady nejsou nevítaní,“ líčila Jana Skácelíková před začátkem úterní výuky v patrové budově na křelovské návsi.

Ukrajince vyučuje češtinu dvakrát týdně. Zpočátku dávala lekce doma v kuchyni. V Kaštánku jsou potřebné prostory a s dětmi může využít nejen učebnu, ale i menší sál.

Potřeba byly i chůvy z řad místních dobrovolnic, protože maminky z Ukrajiny přicházely na hodiny češtiny s velmi malými dětmi.

„Některé děti mají v září nastoupit do české školy. Máme co dohánět. Česky neumí. Pokud mají zájem, udělám pro ně maximum,“ popisovala a skládala připravené materiály na stůl v provizorní učebně.

Zdravou zeleninu za pár korun po roce nabídne pěstitel Ladislav Kašpar z Těšetic-Vojnic.  Měsíc před zahájením samosběru to vypadá na vynikající úrodu, 28. července 2022
Samosběr zeleniny u Olomouce se blíží, pěstitel bojuje se zloději. Tady je ceník

Nerozumí závisti 

V prvním kurzu od března vyučovala uprchlíky ve věku 11 až 66 let. Někteří Ukrajinci už odjeli zpět do vlasti, jiní se přestěhovali jinam v rámci Česka. Tváře v jejích hodinách se tak průběžně mění.

„Neustále přicházejí noví zájemci. Všichni jsou to ‚Křelováci‘, kteří našli útočiště na faře či u soukromých ubytovatelů,“ přiblížila komunitu a představovala přicházející školáky.

Hlavně dospělí Ukrajinci, poté, co se s nimi blíže poznala, se otevřeli a svěřili se učitelce se svými krutými příběhy.

Proto kantorka nerozumí proměně části české společnosti a už vůbec ne závisti ze strany některých Čechů kvůli finanční a materiální pomoci, které se běžencům v Česku dostává.

„Maminka s dvouletou holčičkou z Mariupolu vyprávěla, že doma rodina přišla o všechno. Živí se, vlastně živili se, rybolovem. Loď jim zcela shořela, byt mají vybombardovaný. Nezbylo jim nic. Další běženci z Mikolajiva taky nemají nic. Z jejich domu po bombardování nic nezbylo,“ přiblížila situaci většiny dospělých žáků z Kaštánku.

Mattoni 1/2Maraton 2022 v Olomouci. Vitalij Šafar a Valerija Zinenková - vítěz závodu a nejrychlejší žena
Olomoucký půlmaraton bez Afričanů kvůli Ukrajincům? Úplný nesmysl

Děti jsou hodně zamklé a samotářské

Ukrajinské děti, které poznala, popisuje jako hodně zamlklé a samotářské. Nevyhledávají kamarády mezi dětmi z vesnice.

„Jsou hodně uzavření. Zažili si svoje,“ poznamenala energická učitelka, která ovšem umí děti nadchnout i rozesmát. „Naposledy bylo veselo, když jsme se učili ‚ř‘. To jsme se tedy hodně nasmáli,“ popisovala.

Za obětavou práci kantorka nemá a nechce žádnou odměnu. Váží si podpory svých kolegů ze školy v Horce nad Moravou, kteří na jaře uspořádali finanční sbírku, aby mohla nakoupit první potřebné učebnice - jedna stojí přes 600 korun.

„Podporují mě a ujistili, že budou i na podzim, až začne škola. To je pro mě důležité,“ ocenila postoj školy.

Kurzy češtiny pro Ukrajince v pražském Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy.
Učitelka, lékárnice i restaurátorka. Ukrajinky se učí česky, aby mohly pracovat

Všichni se chtějí vrátit domů

Kolik ukrajinských dětí nakonec nastoupí v září do školy v Horce nad Moravou nebo Křelově, to v tuto chvíli přesně neví. Budou to jednotky.

„Ukrajinci se chtějí vrátit domů, jakmile to bude jen trochu možné. Když jsme probírali sloveso ‚chtít‘ jeho význam a skládali věty. Ode všech jsem slyšela jediné: chceme zpátky domů na Ukrajinu, tam jsme doma, tam je naše srdce,“ uzavřela Jana Skácelíková a v dětmi zaplněné učebně zahájila další lekci českého jazyka.