Klaudie Hyráková neměla moc čas o synově nemoci přemýšlet.

„Zpočátku si to člověk ani neuvědomuje. Pak dělá to, co musí, řeší věci, jak přichází," popisuje svou filozofii. Navíc se celé rodině vždycky dostalo velké pomoci. Díky paní učitelce ze základní školy ve Šternberku mohl Filip projít povinnou školní docházkou v běžné škole.

„Spousta lidí je ochotná pomoct. Ale když se dílčí snahy spojí třeba pod záštitou Dobrého místa pro život, tak je pomoc silnější," podotýká Klaudie Hyráková.

Přestože rodiny, v nichž je postižené dítě, se na společných akcích sjednocují, není to vše. „Matkám, které mají postižené dítě, bych poradila do budoucna jednu zásadní věc, a to aby se neuzavíraly před světem," je přesvědčená Filipova máma.

Nejtěžší byla podle ní doba, kdy si její syn začal plně uvědomovat limity, které se s jeho handicapem pojí.

„Tehdy mu bylo kolem jedenácti let. Vždycky toužil po všem, co chtějí ostatní děti. Úkolem každého rodiče je najít cestu, jak svému dítěti přání splnit," myslí si Klaudie Hyráková.

Dnes se její syn věnuje závodně bocciu a pracuje na počítači ve firmě zaměřené na sociální činnosti spolu s rodiči. Občas mu „nahrazuje ruce" jeho asistent.

Na Dni pro mámu se kromě Olomouckého deníku podílely i společnosti Atlant taxi, NH Collection Congress Olomouc, Rádio Haná, Clarion Hotel OLomouc, Bowland Bowling center v Galerii Šantovka, Aquapark Olomouc a MOravské divadlo Olomouc.