Při operaci mozku pacienti mluví. Není krok zpátky, říká neurochirug Vaverka

Také je to profese, která je možná nejnáročnějším zaměstnáním vůbec.

Přednosta Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Miroslav Vaverka zažil, když se ještě lékaři dobývali do lebky pilkou.

Dnes je součástí týmu, jenž na supermoderním operačním sále provádí sofistikované výkony, při kterých si pacient povídá s lékaři bez ohledu na to, že mu zrovna operují mozek.

Nemocným s Parkinsonovou chorobou například neurochirurgové olomoucké fakultní nemocnice nyní nabízejí úlevu od potíží metodou tzv. hloubkové mozkové stimulace mnohem šetrnějším postupem. Jako první v ČR. 

Pane docente, můžete popsat, jak probíhá operace, při níž se pohybujete tak hluboko v mozku? Nejprve nemocného uspíte, proniknete do mozku a poté jej probudíte?
Pacient musí spolupracovat při operaci. Je při vědomí. Při použité metodě může pohnout hlavou, nemusí strnule ležet. Když měl dříve těžký rám na hlavě, bylo to pro něj velmi nepříjemné, jako by chodil s egyptskou korunou.

Operovaný je v lokální anestézii?
Samozřejmě.

Proč je pro operatéra důležité, aby byl pacient při vědomí?
Je to zásadní. U tohoto výkonu potřebujeme vědět, jak pacient reaguje. Je s námi v plném kontaktu, odpovídá, reaguje na výzvy, svěřuje se s pocity, které prožívá při probíhající operaci. Funkce jeho mozku je totiž nějak narušena, ovlivněna, a my potřebujeme vědět, jak to funguje. Proto je pacient v bdělém stavu. Při uspání se funkce ztrácí.

I při jiných výkonech na mozku komunikujete s nemocným?
Ano. Například když operujeme nádory, které infiltrují určitou důležitou oblast, tak pacienta vzbudíme a mluvíme s ním…

Testujete terén, abyste mohli být pokud možno co nejvíce radikální a odstranili co největší část nádoru?
Musíme zjistit, kde ještě můžeme a kde už ne. Jak zjistím, jak funguje mozek? Když s někým mluvím, vím že mozek mu funguje, protože mám jasnou odpověď: oční a verbální kontakt. Když uzavřeme pacientovi krkavici, abychom ji mohli vyčistit, můžeme sledovat průtok krve mozkem, EEG a jiné parametry, ale pro nás je jednoznačně nejlepší, provedeme-li operaci „v krčním bloku" a pacient je během výkonu při vědomí. To umožňuje sledování neurologických funkcí.

Četla jsem, že jeden Američan s Parkinsonovou chorobou při operaci stereotaktickou technikou hrál na sále na kytaru a zpíval…
Takový extrém jsme nezažili. Ale je to zajímavé.

Mozek nemá nervová zakončení, a tak nebolí?
Mozek sám o sobě nebolí.

Neurochirurgové Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) pomáhají nemocným s Parkinsonovou chorobou šetrnější metodou hluboké mozkové stimulace. VÍCE ZDE… Foto: DENÍK/Jiří Kopáč.

Naši pacienti se na výkon těší

Ale i tak je to pro operovaného jistě velice náročné. Myslím vědomí toho, že má díru v lebce a někdo se právě dotýká jeho mozku…
Je pravda, že někomu stačí vidět injekční stříkačku nebo bílý plášť a omdlévá.. Musím říct, že naši pacienti se na výkon těší. Samozřejmě musí být připravení, musí vědět, co je čeká. S pacientem o všem hovoříme.

Jak operovaní komentují, že byli u toho..
Cítí se jako pacientská hvězda. Měl jsem jednou velmi komplikovaného pacienta, složitý výkon, poučil jsem ho, věděl, co jej čeká. Operace dopadla velmi dobře. Pozvali jsme ho na kontrolu a byl jsem svědkem toho, jak sestrám vyprávěl: „Představte si, že jsem musel té naší blbé doktorce nakreslit, co vlastně v té hlavně mám! Ona to vůbec nevěděla." Bylo znát, že je pyšný sám na sebe.

Děláme jogurtovou chirurgii

Podíval jste se do hlavy stovkám lidí. Jaký je to pohled? Jak vypadá mozková tkáň? K čemu byste ji přirovnal? Jeden váš kolega říkal, že je připomíná hustý jogurt..
Kolegové se smějí a říkají, že děláme jogurtovou chirurgii… Mozek je velmi křehká a náročná tkáň a já o své profesi říkám, že pracuji na počítači, kde mozek je jeho obrovský hardware a má velkou softwarovou vybavenost, přičemž my jsme schopno opravovat jen ten hardware. Funkce, dráhy, pospojování, ve kterém okamžiku se formuje vědomí? To je velmi složité…

Jak se dostáváte do lebky? Pilku už asi nepotřebujete..
Začal jsem pracovat v roce 1980. Tehdy jsem skutečně vozil pilku a pracoval se starým mikroskopem. Dnes mi to už kolegové nevěří. Používáme sofistikované technologie. Pro představu: všichni znají patičku šicího stroje, víme, jak běhá, když švadlena šije, no a my tam místo jehly máme točící se vrták.

V mozku neexistuje krok zpátky

Kam pokročila neurochirurgie? Dříve byli kolegové rádi, že pacient ohrožený na životě vůbec přežil..
Tak nějak to bylo. Ve třicátých letech byla operace mozku spíše jen libůstkou nějakého chirurgického primáře. Poté jsme byli rádi, že pacient po operaci promluvil, zvedl pravou a levou ruku. Dnes zkoumáme nejen funkční, ale také kosmetický výsledek.

Mohu se zeptat, co vás na mozku nejvíce fascinuje?
Mozek je fascinující ve všech směrech. Je to nejvyšší forma organizované hmoty ve vesmíru. Nic složitějšího neexistuje.

Centrální nervový systém se neregeneruje. Je proto složitější pracovat v tomto oboru, když víte, že každá chyba je jednou pro vždy..
Pokud se něco stane, v mozku neexistuje krok zpátky. Jeden slavný neurochirurg, když odcházel do důchodu pronesl, že to bylo velké dobrodružství a jediné co by chtěl, pak vrátit některé momenty, kdy se dopustili chyb. Bohužel je nejde vrátit.

Kondice? Káva a sport 

Dnes už neurochirurgické operace netrvají tak dlouho, ale vzpomenete, jak dlouho trvala ta vaše nejdelší?
Dá se operovat deset, dvanáct hodin.

Můžete říct, jak se udržujete v kondici? Neurochirurgie je velmi náročná, vyžaduje maximální soustředění a vysokou pečlivost..
Při delší operaci? Kávou (smích)

Myslím obecně..
Samozřejmě sportuji. Musím být pořád fyzicky ve formě.

Exkluzivní klub a zajímavé platy

Co na neurochirurgii, tomto vysoce prestižním oboru, milujete nejvíce?
Obrovský vstup, obrovský výstup. Musím být připraven odvést špičkový výkon, navíc na rozdíl od jiných chirurgických oborů, já, když jdu do práce, nevím, co bude. Osmdesát procent našich diagnóz je dynamických: dekompenzace nádoru, prasklá céva na mozku, úrazy. To všechno je neurochirurgie. Na neurochirurgii je fascinující, že se nikdy nenudíte, jste permanentně ve stresu, musíte snoubit vysokou odbornost s manuální zručností.

Elitní klub mezi lékaři?
Neurochirurgie je jedním z nejatraktiv­nějších oborů – exkluzivní klub. Taková perlička: za komunistů měli neurochirurgové mimořádné dovolené a v Americe jsou neurochirurgové skutečně velmi dobře zaplaceni.

V Česku?
Neurochirurgové mají zajímavé platy. Ale v oboru nejde jen o investici do kvalitních odborníků, vybavení operačního sálu stojí 30 milionů korun, to základní, a musí se pořád obnovovat. Špičková neurochirurgie není možná bez kvalitního zázemí, a to ve fakultní nemocnici máme.