Podle obce těžbě bránit nelze, snaží se tedy alespoň získat finanční kompenzaci.

Na tři sta místních si nicméně druhé jezero ve svém okolí nepřeje a sepsalo petici.

Lidé z Mezic a Nákla podepsaní pod nesouhlasnou peticí upozorňují na související problémy.

Na případné těžbě jim vadí další nevratné zásahy do krajiny, ohrožení podzemní vody, nadměrná zátěž životního prostředí a hluk. Toho už mají víc než dost, kolem vsi vedou rychlostní komunikace R35 a souběžná silnice druhé třídy.

„Od vybudování mýtných bran tudy denně projedou desetitisíce vozidel. K tomu skřípění těžebních strojů a kamiony odvážející vytěžený písek. V létě navíc jedou přes Náklo až tisíce aut směřujících za koupáním," uvedl jeden ze signatářů Karel Turek.

Plánované rozšíření těžby v Nákle

Tisíce náklaďáků i aut rekreantů

Petici iniciovali hlavně někteří místní myslivci.

„Z jihozápadní strany je katastr obce rozdělen silnicí R35, za kterou myslivci o honitbu přišli. Převážná část té stávající zůstala v prostoru plánované těžby. Pro místní myslivecké sdružení je plánované rozšíření těžby likvidační," dodal Turek.

Místní poukazují i na to, že zmizí orná půda.

„Myslivecké sdružení těžko nese proměnu hanácké krajiny ve vodní plochu, nicméně ta zase vyhovuje rybářům a příznivcům vodních sportů a rekreace," řekl starosta Nákla Marek Ošťádal.

Tématem mezi občany je i obava z porušení podloží. Obec proto investovala do geologických měření, jejichž výsledky může znát koncem roku.

O štěrkopísek mají zájem společnosti Cemex Sand a In-Sand Investment, které teď spolu jednají.

„Cemex má technologii a pronajatou příjezdovou komunikaci, In-Sand má zkoupené pozemky. Jestli chtějí těžit, tak se musí domluvit. Nikdo to nové ložisko nevytěží bez druhého," zmínil starosta.

Těžbě nic nezabrání

Obec vyjednala, že tuny vytěžené suroviny by pro ni znamenaly peníze do pokladny. Nyní má Náklo od Cemexu necelé dva miliony korun ročně za pronájem pozemků.

„Potom nám k tomu půjde deset korun z každé vytěžené tuny," dodal Ošťádal. Za rok by tak obec celkem získala i devět milionů korun.

Plán těžby má Cemex na sedm set tisíc tun za rok, ve stávající pískovně je to pět set tisíc.

Jak dlouho může nová těžba trvat, není podle starosty snadné odhadnout, možná pětadvacet třicet let. Současné pískovně zbývá asi deset až patnáct let.

„Oddalování těžby dle mého nic neřeší, tak jako tak se písek vytěží a je nepodstatné, jestli to bude dříve či později. Je ale důležité, aby těžba probíhala systematicky v jednotlivých etapách a to především s ohledem na zatížení okolí a při dodržení rekultivačních prací," mínil starosta.

Jak dodal, těžbě ve výsledku zabránit nelze, protože ložisko je určené státem.

„Na kraji i jinde mi řekli, že to můžeme blokovat, zdržovat, ale nezabráníme jí. Nesmíme plánovat žádnou zástavbu, nic, jen zemědělsky hospodařit," vysvětlil starosta.

Cemex: Pozemky máme, s těžbou počítáme

Společnost Cemex Sand v současnosti provozuje těžební činnost v nákelské pískovně a v Nákle by ráda zůstala a těžbu zahájila za dva roky.

„S pokračováním těžby v této lokalitě počítá naše společnost i do budoucna, nejenom po roce 2014. Pozemky potřebné pro pokračování těžby buď vlastníme nebo je máme pronajaty. Možnou spolupráci či dohodu se společností In-Sand Investment nevylučujeme, záleží na výsledcích vzájemných jednání," uvedl za Cemex David Groh.

Vyjádření společnosti In-Sand se Olomouckému deníku získat nepodařilo.

Petice má přes dvě stě sedmsesát podpisů, některé Nákelské ale nechává celá záležitost chladnými.

„Asi se to v obci řeší, ale já se o to nezajímám," řekla dotázaná slečna z Nákla. „Starosta se snaží informovat ve zpravodaji, nicméně těžko říct, kdo všechno ho čte. Vím ale, že hodně lidí za ním chodí jednat," přidala jiná žena.