Práce na opravě prostranství před kapucínským kostelem na Dolním náměstí začaly letos v dubnu. Už bylo načase, terasa byla promočená a zdi hrozily spadnutím. Některé staré cihly se při práci rozpadají v ruce.

„Nová terasa byla prioritní. Sundává se celé souvrství a dělá se kompletně znovu včetně izolací a odvodnění, což předtím nebylo. Celá oprava je aspoň na sto let," popsal práce Vojtěch Tošovský, zástupce investora a vlastníka, kterým je Provincie kapucínů v České republice.

V úterý se dělala zátopová zkouška izolace a před kostelem tak dočasně vzniklo menší jezírko. Padlo na něj asi osm kubíků vody. Náklady totiž dosahují 3,4 milionu korun, takže všechno je potřeba důkladně zkontrolovat, aby se nic nemuselo předělávat. Proto se také nově tunelem spojil sklep pod terasou s náměstím. Když by se to neudělalo teď, tak už nikdy.

Kolemjdoucí nyní mohou zaznamenat, že před kostelem je něco jinak.

„Zmizela čelní stěna. Byla staticky narušená, vykloněná. Domluvili jsme se se statikem a památkáři, že místo ní vyzdíme novou," zmínil dočasnou změnu Vojtěch Tošovský. Dodal, že součástí prací byl i archeologický výzkum, mimořádné nálezy se však nekonaly.

Minulý rok kostel dostal nový kabát, žlutou fasádu nahradila šedá. Vzniklo tehdy velké dilema ohledně barevnosti. „Po podrobnějším průzkumu byla nalezena původní šedivá, která po poradě s památkáři zvítězila," řekl zástupce Provincie kapucínů. Důvodem bylo, aby víc vynikla mozaika a portál. Zároveň bude šedá i čelní stěna terasy.

Stavební úpravy u kapucínů s novou terasou nekončí. Rekonstrukci by potřeboval celý klášter. „Bude nutná, aby vše víc odpovídalo dnešní době. Klášterů máme asi pět, a olomoucký je poslední, který neprošel rekonstrukcí. Plánuje se to, ale jde o obrovské, milionové částky," nastínil další úkoly páter Šimon, představený kláštera a ekonom domu.

Současné úpravy by měly být hotové do konce září, nejdéle v říjnu. Mezitím zkusí Provincie jednat s městem o odpuštění platby za zábor chodníku, která vychází na osmdesát tisíc korun.

„Přijde mi neadekvátní, že po nás chce město peníze. Nejde o komerční záležitost, kostel je pro všechny," podotkl Tošovský.

Možná budou kapucíni úspěšní.

„Ještě jsme o tom nejednali. Musíme zjistit, jaké jsou legislativní možnosti. Pokud to půjde, vyjdeme jim vstříc. Zatím jim město na opravy přispělo dvěma sty tisíci korun," sdělil náměstek primátora Ladislav Šnevajs.

Kapucíni pod drobnohledem

Kapucíni přišli do Olomouce v roce 1613 na pozvání olomouckého biskupa Františka kardinála Dietrichsteina. Od roku 1615 do roku 1619 stával první klášter na křižovatce dnešní třídy Svobody a Pavelčákovy ulice. Během stavovského povstání byli mniši vyhnáni.

Roku 1622 nechal Jan Kafka kapucínům postavit nový klášter, ten ovšem zbořili zase roku 1642 Švédové. Přes tyto zkušenosti přišli kapucíni do Olomouce i potřetí, a to v roce 1649. Klášter s kostelem Zvěstování Páně nechal tentokrát na místě, kde stálo předtím několik měšťanských domů a kudy vedla i ulička mezi Blažejským a Dolním náměstím, postavit obchodník Jakub Serta. V době josefínských reforem se olomoucký klášter na rozdíl od řady jiných vyhnul zrušení.

Na začátku 20. století klášter vzkvétal, ve třicátých letech byla postavena nová budova pro studenty. Za okupace Němci v roce 1942 změnili klášter v infekční nemocnici a mnichy poslali na nucené práce, za komunistů byl klášter zcela zrušen a jeho areál využívala nejprve armáda a následně až do roku 1990 Československé státní dráhy. Jen kostel sloužil po celou dobu duchovním účelům.

Po roce 1990 se pak mohli kapucíni díky dohodě s Českými drahami do svého kláštera vracet. Zdroj: www.olomouc.eu