I když se v poslední době s ochranou českých potravinářských výrobků roztrhl pytel, tvarůžky na rozdíl od Pardubického perníku, Hořických trubiček nebo Žateckého chmele na svou registraci ještě čekají.

Pravé a olomoucké


„Podle mých informací by se žádost měla objevit v Official Journalu, tedy věstníku Evropské unie, v prvním červnovém týdnu. Pokud nebude mít během nadcházejících šesti měsíců nikdo připomínek, bude označení schváleno,“ uvedl pro Deník europoslanec a bývalý olomoucký hejtman Jan Březina (KDU-ČSL). Právě on svedl na půdě europarlamentu boj se svou rakouskou kolegyní Agnes Schierhuber. Ta ve své interpelaci tvrdila, že právo na výrobu mají Rakušané odsunutí z Československa po válce. Březina na to reagoval oponentní interpelací, v níž nabádal, aby příslušné evropské instituce nebraly v potaz zavádějící historické a politické argumenty rakouské poslankyně.

Dřívější registraci tvarůžků prý zabránily formální nedostatky. Registrace se táhne už od října 2004. Jiným důvodem je prý slovo „pravé“, což údajně dává Rakušanům šanci na označení Olomoucké tvarůžky. Označení Pravé olomoucké tvarůžky mohou jediní výrobci z loštické firmy A.W. používat klidně i dnes. Ale také kdokoliv jiný. „Po registraci na to nebude mít nikdo jiný nárok,“ vysvětlil Březina.

Tvarůžky nedělali jen Němci


Jednatel společnosti A. W. Jaroslav Kovář odmítl sdělit bližší podrobnosti žádosti o registraci. „Nerad bych předem zvětšil prostor pro případné námitky. Jde o uzavřené jednání mezi námi a Evropskou komisí,“ řekl Kovář. Je přesvědčen, že tvarůžky všechny náležitosti splní. „Naše receptura se patentovat nedá, je dokonce popsána v učebnicích. V okolí Olomouce bylo kdysi přes tři sta výrobců tvarůžek. Nejen Češi a Němci, ale i Židé, na což se zapomíná. Za olomoucké tvarůžky se dnes v Německu a Rakousku nejčastěji vydává harcký sýr, který je jiný,“ dodal Kovář. Historické a teritoriální souvislosti podle něj nahrávají tvarůžkům.

Ročně se v Lošticích vyprodukuje přesným technologickým postupem na 2200 tun tvarůžků. Nedávná aféra s listerií se výrobny dotkla jen okrajově, když jeden z výrobců lahůdek tvrdil, že do jeho vlašského salátu se bakterie dostaly z tvarůžek. „Listerie existovaly vždy, jsou starší než lidstvo. Na rozdíl od jiných výrobců máme přísné kontrolní mechanismy, abychom nákazu odhalili,“ uvedl Kovář.

Registraci chce pivo i chmel


O zeměpisné označení původu usilují i některé pivovary, které chtějí zaregistrovat České pivo. Jedním z motorů této iniciativy je litovelský pivovar. „Jde nám o zachování klasické technologie dvojího kvašení za studena a pořádného stupňovitého provaření. České pivo je fenoménem. Velcí výrobci dnes nenechávají pivo proležet. Uvaří patnáctku, kterou pak ředí, používají umělá barviva a pivo uměle dosycují,“ prohlásil ředitel litovelského pivovaru Miroslav Koutek. Tuctového piva jsou podle něj plné regály.

O zeměpisné ochraně původu uvažují v regionu i pěstitelé zeleného zlata na Olomoucku. Měl by dostat název Tršický chmel. V České republice teď nově usilují o registraci zeměpisného označení původu Mariánskolázeňské oplatky. Jejich žádost byla ve věstníku EU zveřejněna tento týden.