„Ta informace se k nám ještě oficiální cestou nedostala, ale pochopitelně nás to těší. Poslední potřebné podklady, které český rabinát požadoval, jsme získali letos na jaře,“ řekl jednatel společnosti AW Loštice Jaroslav Kovář.

Zařazením na seznam se završil dlouhodobý proces. Delegace z rabinátu se poprvé v loštické výrobně objevila někdy v roce 2000. Výrobu po prohlídce shledala v pořádku, ale problém byl se surovinami, které firma A.W. odebírá od jiných výrobců.

„Šlo mimo jiné o způsob výroby tvarohu nebo o mlékárenské kultury, které se používají na srážení mléka. Od všech našich dodavatelů jsme postupně museli získat požadované dokumenty,“ uvedl Pavel Pospíšil z firmy A.W.

Kašrut, neboli košer, je hebrejské slovo označující rituální způsobilost.

„Vztahuje se zejména na předpisy týkající se jídla a potravin. Ty povolují jíst jen rituálně čisté potraviny pocházející z čistých plodin či zvířat a upravené předepsaným způsobem. Hlavní zásady pro kašrut pokrmy jsou odvozeny z pokynů uvedených v Tóře a Talmudu,“ objasnil podstatu slova Luděk Štipl z loštické společnosti Respekt tolerance, která se zabývá historií Židů v regionu.

V minulosti se často objevovala snaha doložit souvislost mezi zdravým stravováním a kašrut předpisy, ale pro věřící zůstává stále hlavní motivaci skutečnost, že tento předpis byl ustanoven z vůle boží.

Mimo jiné zde platí přísné oddělení mléčných a masových pokrmů nejen během jejich konzumace ale i po dobu celé přípravy. Dokonce ani pára z jedné kotelny nesmí zásobovat obě výroby – mléčnou a masnou.

„Snažíme se už léta postupně seznam košer jídel rozšiřovat a objevovat další jídla, abychom zajistili potřeby našich věřících,“ řekl Václav Bittner, který má na pražském rabinátu na starosti rituální dohled.

Luděk Štipl zařazení tvarůžků na seznam košer jídel velmi oceňuje. Díky aktivitám jeho spolku míří v poslední době do Loštic stále větší počet návštěvníků židovského vyznání z České republiky i ze zahraničí.

„Někteří z nich se však obávali ochutnat místní pochoutku, která je mimo jiné na jídelníčku většiny restaurací ve městě. Nyní se mohou do tohoto unikátního pokrmu bez obav pustit,“ řekl Luděk Štipl.

Zajímavé je, že z přibližně sedmnácti výrobců tvarůžků, kteří v Lošticích působili za první republiky, asi třetinu tvořili podnikatelé z řad židovské komunity.

Byly to převážně menší provozovny zaměstnávající rodinné příslušníky. K nejznámějším patřili Ecksteinovi, Kleinovi, Wischnitzerovi a Langerovi. Provozovny židovských majitelů byly zrušeny na počátku okupace a ostatní znárodněny po roce 1948.

Slávu výroby ve městě dnes udržují potomci zakladatele místní výrobny Aloise Wesselse. Ten zahájil výrobu v roce 1876.