Co říkáte na současný stav tržnice a jaké je podle vás řešení? V rámci našeho seriálu o největších ostudách města jsme oslovili jsme všechny kluby olomouckého zastupitelstva a zde přinášíme jejich odpovědi.
Miloslav Tichý, předseda zastupitelského klubu ANO 2011
1. Co říkáte na současný stav tržnice, tržiště a okolních ploch?
Mrzí mě především, že se před třemi lety nepodařilo vybrat soukromého koncesionáře na provozování a revitalizaci venkovní lokality tržnice, přestože nabídky na stole byly. Vnímám to jako promarněnou příležitost a také naši chybu. Nemám nic proti tomu, pokud chce soukromník provozovat tržnici a investovat do ní možná desítky milionů, aby zde vznikl atraktivní prostor pro konání venkovských trhů s lokálními producenty a pořádání komunitních a společenských akcí. Samozřejmě, lokalita tržnice a její význam vyžaduje, aby podmínky jejího provozování město jasně vymezilo, nicméně pokud to se zapojením soukromého kapitálu do její větší revitalizace myslíme vážně, tak nesmí být takové podmínky ekonomicky nesmyslné a neudržitelné, aby a priori jakoukoliv účast soukromého kapitálu vylučovaly. A tak je prozatím stav takový, že město prostřednictvím své městské firmy dělá spíše drobné záchovné opravy, a na nějaké dlouhodobější řešení se stále čeká.
2. Jaké je, podle vás, nejlepší řešení neutěšeného stavu budovy a nejbližšího okolí?
Budova tržnice je aktuálně v soukromém vlastnictví. Koncem ledna však město obdrželo nabídku na jednání o jejím prodeji. Vlastnicky zcelit toto území smysl dává, než ale přistoupíme na jednání o ceně, musíme si odpovědět na základní otázky – mimo jiné na to, jaké využití by budova tržnice ze strany města měla, v jakém je stavebně-technickém stavu či jak by byla financována nejen její koupě, ale také obnova. Ohledně budoucnosti venkovních ploch tržnice je pak důležité nejprve vědět, zda ji řešíme společně s budovou tržnice, nebo bez ní. Pokud bychom řešili pouze venkovní plochu tržnice, pak bych se přikláněl nejprve znovu prověřit, zda i po třech letech existuje zájem soukromých investorů na její revitalizaci a provozování. Nejpozději v březnu by vedení města mělo dostat studii na využití této lokality ve střednědobém výhledu (cca 20 až 25 let), která má být do té doby projednána jak s městskou firmou Výstaviště Flora, jako současným provozovatelem, tak s dalšími potenciálními provozovateli z okruhu těch, kteří se o její revitalizaci a provoz před lety zajímali.
3. Pro jaké účely byste využili městské pozemky v okolí budovy tržnice?
Pro stejné účely, jaké jsme navrhovali před třemi lety. Tržnice k centru Olomouce tradičně patří a měla by se rozvíjet a měnit k lepšímu. Její základní charakter, tedy prostor pro pořádání trhů s lokální produkcí, by měl být zachován. Je to ale natolik atraktivní místo s obrovským potenciálem, že by neměl být využíván pouze pro pouťové atrakce, jako je tomu v podstatnou část roku nyní, ale vytvářet spíše místo pro společné setkávání osob všech generací. Místo pro pořádání rozmanitých kulturních, společenských a proč ne i vzdělávacích akcí. Třeba i místo, které nabídne příležitost i místním spolkům ke své prezentaci.
Lukáš Krbeček, předseda zastupitelského klubu spOLečně
1. Co říkáte na současný stav tržnice a tržiště?
Na současný stav tržnice a tržiště pohlížím kriticky. Nejedná se o prostor, který by reflektoval atraktivitu historického centra a nepředstavuje přitažlivé místo pro trávení volného času.
2. Jaké je podle vás nejlepší řešení neutěšeného stavu budovy a nejbližšího okolí?
Ideálním řešením je modernizace tržnice a přeměna budovy na multifunkční prostor, který by mohli občané aktivně využívat. Jedním dechem však doplňuji, že v rámci ideálního řešení musí existovat také racionální byznys plán, který však ani soukromý investor ani město nemá. Všichni bychom si dokázali představit tržnici ala La Boqueria v Barceloně nebo Markthalle Neun v Berlíně, vše však musíme zapracovat do olomouckých reálií a objekt musí majiteli nabízet smysluplnou ekonomiku.
3. Pro jaké účely byste využili městské pozemky v nejbližším okolí budovy tržnice?
Městské pozemky v okolí tržnice by měly sloužit veřejnosti. Vidím zde potenciál pro vytvoření tržiště, podobně jako je Manifesto v Praze, které by propojilo kulturní a gastronomické aktivity s odpočinkem a relaxací, přičemž by zůstalo přístupné všem občanům a tvořilo souvislou spojnici mezi olomouckými parky.
Pavel Grasse, předseda zastupitelského klubu ProOlomouc a Piráti
1. Co říkáte na současný stav tržnice a tržiště?
Na současný stav historické budovy tržnice nemá město žádný zásadní vliv, protože je ve vlastnictví soukromé osoby. Tržiště na pozemcích města prošlo v poslední době drobnými prostorovými a organizačními úpravami i udržovacími pracemi. Osobně chápu tyto aktivity jako obecně udržovací, ne jako cestu k definitivnímu řešení. Pro toto důležité místo, ležící jak na hlavní městské třídě - třídě Svobody, tak na spojnici „kamenného centra města“ – Dolního náměstí a novodobého obchodního centra Šantovky, ale i na zatím hypotetické spojnici obou olomouckých parků, považuji současný stav i současný výhled za velmi neradostný.
2. Jaké je podle vás nejlepší řešení neutěšeného stavu budovy a nejbližšího okolí?
Nejlepším řešením z mého pohledu by bylo, kdyby město budovu staré tržnice koupilo a potom celé území řešilo definitivně jako celek. Ten chápu jako území mezi oběma parky – Smetanovými i Bezručovými sady, ulicí Aksamitovou a Polskou, včetně stávajícího nevyhovujícího dopravního přístupu do Šantovky. Nejdůležitějším momentem při hledání konečného řešení je určitě definování jak problémů daného místa, tak obecných představ města o budoucí roli tohoto místa v městském organismu. Při hledání ideálního prostorového uspořádání by mohla výrazně pomoci široká otevřená soutěž.
3. Pro jaké účely byste využili městské pozemky v nejbližším okolí budovy tržnice?
Ve stavu, v jakém se dnes okolí tržnice nachází, je velká příležitost realizovat zde moderní propojení obou parků, prosycené klasickými funkcemi veřejného prostranství městského i rekreačního charakteru. Část starého autobusového nádraží při ulici Polské, diagonálně v kontrapunktu k budově staré tržnice, by pak mohla být věnována dostavbě budov s veřejnými funkcemi, které by definovaly začínající, pro třídu Svobody charakteristickou blokovou strukturu. Nové propojení parků by mohlo vytvořit v návaznosti na budovy s veřejnou funkcí podél Aksamitovy ulice nové náměstíčko, jak je známe jako volné místo mezi stavbami o kus dál - Palachovo náměstí. Souvislý široký pás stromů uspořádaných do bosketu mezi oběma parky by umožňoval flexibilní uspořádání funkcí městského parteru pod příjemným větvovím. Venkovní tržnice by mohla být napojena na otevřený krytý prostor historické budovy tržnice. Mezi stromy vhodně rozestavěné od slunce kryté posezení, flexibilní relaxační i herní prvky, shromažďovací prostory, parkoviště ukrytá ve „stromových komnatách bosketu“ i další mobiliářové vybavení. Tyto funkce by mohly být dle vývoje v čase měněny, rozšiřovány či redukovány dle aktuálních potřeb, a přitom charakter místa by zůstával. Vše v pravidelném rastru bosketu, podléhajíc vyššímu řádu, inspirovanému blokovou strukturou Sitteho regulace…
Martin Jirotka, předseda zastupitelského klubu SPD a Trikolora
1. Co říkáte na současný stav tržnice a tržiště?
Budova tržnice a pozemky tržiště mají majitele, oba majitelé mají své záměry. Z pohledu občana Olomouce, který většinou vnímá budovu a okolní pozemky využívané trhovci jako jeden celek je ale pohled neradostný. Město jako vlastník pozemků se nedokázalo rozumně domluvit s majitelem Tržnice, který podmiňoval veškeré své aktivity s budovou spolu s možností mít vliv i na provozování okolních pozemků. Vzhledem k nedohodě další roky budova chátrá a její smysluplné využití včetně rekonstrukce je v nedohlednu. Na druhou stranu si město po neúspěšném hledání nájemce těchto okolních pozemků tyto odložilo pod správu Flory Olomouc, která zde provozuje trhy.
2. Jaké je podle vás nejlepší řešení neutěšeného stavu budovy a nejbližšího okolí?
Jednoznačně by pomohlo, aby vlastník budovy i pozemků byl jeden. Dovedu si představit soukromého vlastníka, který bude disponovat i s pozemky za domluvených podmínek s městem.
3. Pro jaké účely byste využili městské pozemky v nejbližším okolí budovy tržnice?
Jak jsem psal výše asi bych změnil majitele. Ale pokud by pozemky stále vlastnilo město, tak bych zde chtěl určitě zachovat tradici trhů s přidanou hodnotou pro občany. Zapojil bych občany i podnikatele do procesu budoucího směřování tržnice, snažil bych se najít kompromis v tom, aby nová tržnice co nejlépe odpovídala potřebám i očekáváním. Avšak i nejlepší návrhy, plány a účely s pozemky mohou být zmařeny vedle stojící rozpadající se budovy tržnice.
Marek Zelenka za kluby STAN a ZELENÍ
1. Co říkáte na současný stav tržnice a tržiště?
Je otřesnou vizitkou města. Zejména vypovídá o tom, jak se neumí domluvit veřejný a soukromý sektor.
2. Jaké je podle vás nejlepší řešení neutěšeného stavu budovy a nejbližšího okolí?
Je třeba se zaměřit na krátkodobé a dlouhodobé řešení zvlášť. Nikoho z obyvatel nezajímá, zda připravuje nějaká soutěž, studie, odkup či prodej někdy v budoucnu. Chtějí užívat tržnici teď. Je skvělé, že Flora Olomouc dostala za úkol vypracovat studii. Jen ať v tom pokračuje. To nejdůležitější pro občany je ale využití tržiště a ideálně i budovy klidně ve stávajícím “nevyhovujícím” a provizorním stavu. Co je pro někoho zchátralé, může mít pro jiné osobitého ducha a genius loci. Podívejme se na příklady “zchátralých” budov a míst na webu archipop.cz, podívejme se na pražský Vnitroblock apod. Podobných míst, která budou ještě dlooouho čekat na “systémová řešení” a “komplexní renovace” máme v Olomouci mnoho. Ale lidi by se jejich využití chtěli dožít a využijí je rádi i dřív, než se s těmi velkými investicemi začne. Proto by mělo město, Flora a ideálně i aktuální soukromý vlastník budovy hledat i dočasné (!) řešení, které bude lidem maximálně sloužit.
3. Pro jaké účely byste využili městské pozemky v nejbližším okolí budovy tržnice?
Pro co nejvíce účelů a v nejkratším čase lze pozemky využít například pro trhy, dětská hřiště, teenagery na skateboardech. Pro dospělé na fotbal, umělecké instalace, parkování, zeleň (byť klidně dočasnou), stánky… Hlavně, ať to žije! A není nám kolemjdoucím z toho pohledu neustále smutno…
Markéta Záleská, předsedkyně zastupitelského klubu SPOLU
Zaslané otázky zůstaly bez odpovědí.