Předchozí
1 z 3
Další

Záchrana renesančního paláce na hradě Helfštýně

Renesanční palác na Helfštýně po náročné rekonstrukci.Renesanční palác na Helfštýně po náročné rekonstrukci.Zdroj: Deník/Jiří KopáčRekonstrukci renesančního paláce na středověkém hradě Helfštýně, který byl po náročných opravách zpřístupněn veřejnosti v srpnu roku 2020, dnes obdivují návštěvníci ze širokého okolí. Díky citlivým úpravám historické památky, doplněné o současné prvky, sbírá projekt na záchranu a zpřístupnění paláce na hradě Helfštýně jedno ocenění za druhým.

Získal celorepublikovou prestižní cenu Stavba roku i Českou cenu za architekturu. Obliba Helfštýna po zpřístupnění renesančního paláce výrazně vzrostla a v posledních dvou letech zaznamenal vůbec nejvyšší počet návštěvníků v historii hradu.

Rekonstrukce renesančního paláce na Helfštýně přišla na 62,3 milionu korun, z toho výše evropské dotace z Integrovaného regionálního operačního programu činila významnou část - 52,9 milionu. Investorem náročné akce, která musela překonat úskalí covidové pandemie, byl Olomoucký kraj.

Hrad Helfštýn po náročné rekonstrukci renesančního paláce. Srpen 2020
Triumf mezi českými architekty. Proměna Helfštýna dosáhla na hlavní cenu

Milovníci historie získali otevřením prostor na čtvrtém nádvoří zcela nový návštěvnický okruh. „Pro Helfštýn je typické umělecké kovářství, a proto jsme osadili jednotlivé místnosti renesančního torza kovářskými pracemi. Ohlédnutí za stavební minulostí paláce nabízejí informační panely, které přibližují dějiny hradu formou historických vyobrazení a krátkých textů,“ popsal kastelán hradu Helfštýna Jan Lauro.

Součástí expozice jsou i archeologické kamenicko-sochařské články jako žebra, konzoly nebo svorníky. „Představili jsme je tak, jak byly kdysi zakomponované v architektuře,“ upřesnil.

V prostorách renesančního paláce jsou k vidění i četné nálezy, které zde učinili během záchranného výzkumu v minulých letech archeologové.

Hrad Helfštýn přivítal umělecké kováře v rámci festivalu Hefaiston, 26. srpna 2023, Týn nad Bečvou.
Helfštýn je jedničkou mezi památkami. Loni na hrad zamířilo téměř 110 tisíc lidí

Impozantní výhled do údolí Moravské brány nabízí ochoz, který se stal vyhledávaným cílem turistů a zvýšil atraktivitu Helfštýna. „Pro návštěvníky unikátní část přináší nové pohledy a spojuje vnitřní a vnější ochoz prostřednictvím ocelových lávek. Umožní tak vstoupit i do míst, ve kterých se několik století nikdo nepohyboval,“ dodal Lauro.

Lidé si mohou prohlédnout přes dvojici věží nejen samotný palác, ale i nádvoří z výšky. Třešinkou na dortu je pak vyhlídková plošina, jež supluje střechu. Je možné vystoupat na její plochu a je z ní impozantní výhled do údolí Moravské brány.

Stavba dálnice D1 Lipník - Přerov

Nový úsek dálnice D1 Lipník - PřerovNový úsek dálnice D1 Lipník - PřerovZdroj: Deník / Jiří KopáčŽe se dálnice D1 mezi Lipníkem a Přerovem začne stavět, v to už dlouho nikdo nevěřil. Přesto po novém úseku dálnice, jehož stavba přišla na 2,7 miliard korun, začala v prosinci roku 2019 konečně jezdit auta. Stavba byla významnou částkou financována z evropských peněz - konkrétně z Operačního programu Doprava. Dotace činila 1,5 miliardy korun.

Dálnice mezi Lipníkem a Přerovem se začala stavět v roce 2015 a zbudování úseku trvalo čtyři roky. Součástí čtrnáctikilometrového úseku dálnice jsou tři rozsáhlé mimoúrovňové křižovatky, 24 mostů, 7 kilometrů protihlukových stěn a 19 portálů dopravního značení s velkoplošnými dopravními značkami.

O náročnosti projektu vypovídá i spotřeba a objem materiálu, použitého na stavební konstrukce. „Na 14,312 kilometrech dálnice jsme položili 230 tisíc metrů čtverečních betonových a 150 tisíc metrů čtverečních živičných vozovek, a dále pak 30 kilometrů dálniční kanalizace. Postavili jsme 19 portálů dopravního značení s velkoplošnými dopravními značkami a po celé trase vybudovali dálniční SOS systém včetně meteostanic, automatických sčítačů dopravy a kamerového dohledu,“ shrnul ředitel projektu Aleš Novák.

Instalováno bylo 7 kilometrů protihlukových stěn, 35 kilometrů svodidel a v těsné blízkosti dálnice vzniklo i 14 nových retenčních a usazovacích nádrží.

Nové semafory na příjezdu do Přerova na křížení sjezdu z nového úseku dálnice D1 a silnice I/55 Olomouc - Přerov
Řidiče na cestě z nové dálnice zastaví u Přerova semafor

Náročná byla především stavba čtyřiadvaceti mostů. Technicky nejsložitější pak stavba mostního objektu u Lipníku nad Bečvou. Vedle sebe se totiž stavěly hned čtyři mosty, každý o délce 103 metrů. Kvůli složité geologii místa se musel změnit projekt a jeden most byl prodloužen ze 70 na celkových 103 metrů. Moderní výstavbu projektu zajistila firma Skanska, která byla zhotovitelem.

Jedinou skvrnou na kráse byl po zpřístupnění nového úseku dálnice fakt, že na něj kvůli obstrukcím ekologických aktivistů Děti Země ihned nenavázala dálnice D1 ve směru od Říkovic. Dálnice od Kroměříže tak končila v poli u Říkovic, ve směru od Lipníku zase u Předmostí. Po zdlouhavých soudních peripetiích se dnes konečně staví i dálnice mezi Říkovicemi a Přerovem a hotovo má být v roce 2026.

Ústav molekulární a translační medicíny  

Ústav molekulární a translační medicíny v Olomouci.Ústav molekulární a translační medicíny v Olomouci.Zdroj: Deník/Daniela TauberováDotace z Evropské unie pomohly při realizaci velkých projektů v oblasti zdravotnictví nebo vědy realizovaných v Olomouckém kraji. Stovky milionů korun dostaly díky dotačním programům Fakultní nemocnice Olomouc (FN) i Univerzita Palackého (UP).

Díky tomu má špičkové zázemí Ústav molekulární a translační medicíny (ÚMTM) zaměřující se na výzkum nádorových a infekčních onemocnění i vývoj nových léků. Bádají v něm lékaři, přírodovědci a studenti z České republiky i zahraničí - UP na něj dostala 751,3 milionů korun (dalších 132,6 milionu poslal stát).

Ústav stojí od roku 2012 v sousedství Teoretických ústavů Lékařské fakulty UP v areálu FN. Poskytuje moderní technologickou infrastrukturu. Stal se platformou pro molekulárně orientovaný základní a translační biomedicínský výzkum v Česku s cílem lépe porozumět molekulární podstatě nádorových a infekčních onemocnění.

Dostavba Teoretických ústavů LF UP v Olomouci
Olomouc zdobí dvě moderní stavby pro špičkovou vědu. Podívejte se

„Je to bezesporu jeden z největších a nejvýznamnějších projektů, jež se momentálně v České republice v oblasti vědy a výzkumu realizují. Navíc v oboru molekulární a translační medicíny jde o projekt v Česku naprosto unikátní,“ komentoval projekt tehdejší rektor UP Miroslav Mašláň.

Laboratoř experimentální medicíny ÚMTM a její experti například významně pomohli v boji s koronavirovou pandemií, když spustili velkokapacitní testování biologického materiálu s podezřením na koronavirus.