Pak si v krajské lize zahrále upoceni chlapi v dresech modréch a oranžovéch další přátelák. A ož se pré zas těšijó na další mače, protože néni duležity skóre, protože duležity je ne vehrát, ale zučastnit se.

To v Praze belo smotno! Jednomo starymo hodnymo a správnymo hlidačovi v parko zabile koťátko. To beste se divile, koleka leďum moselo byt z teho smotno.

A tak ledi, keři měle na kravatě aspoň chlop z kocórka nebo na botkách rozšláplé kočičinec, mosele okázat, že to teda né, že oni mají staryho pána rádi a že vlastně aji oni mají doma v kótko bedničko s kočkolitem a hrabó pod sebe. A běda, kdebe se nepřehlásile k láske k předócim tvorum. To be kmotřéček nebel rád.

A jak ož to na tom světě chodi. Jak se do lesa volá, tak se ze Stromovke ozyvá: každé, kdo se okázal na pohřbo, má zajištěny, že do smrti srmťóci bode mět mastnó hobo od Whiskaso a srst leskló jak čelo Davidovo! Ale nikemo ani Muk, nebo bodó místo Whiskaso z plechovke pomeje z kulturniho kybléka.

A ešle vás take potym napadlo, že se nemá ceno ani svlikat a ani hledat pět rozdilu meze modró a oranžovó, kdež se bratrstvo kočiči pracke ani nesnaži zamaskovat poch roke zahrabávanéch kočičencu, tož si se mnó připijte na to našo krásnó zem pramenitó Šaraticó!

Co vás nezabije, to vás posili. A sile a odvahe bode potřeba.

Ze své pozorovatelne, pH (pravé Hanák) Tónek Melhoba, tonek.melhoba@seznam.cz