VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tomáš Lebeda: Babišovy vize vnímám jako mimořádně nebezpečné

/ROZHOVOR/ Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční za necelé dva měsíce, 20. a 21. října. Říká se o nich, že budou přelomové. Pokud totiž politickou scénu v Česku ovládne Andrej Babiš, bude chtít uskutečnit svoji vizi o řízení státu jako firmy. Někdo tvrdí, že by to bylo pro demokracii smrtící, jiný od něj očekává efektivnější chod úřednického aparátu, redukci ministerstev a omezení byrokracie.

2.9.2017 1
SDÍLEJ:

Doc. PhDr. Tomáš Lebeda Ph.D. vedoucí katedry politologie a evropských studií na FF UP v Olomouci.Foto: Deník / Kopáč Jiří

Ačkoli překročili na celostátní úrovni pětiprocentní hranici.
Ano. A teď si představte, že podobných stran, které získají šest procent, bude po volbách několik. Z toho bude pochopitelně těžit dominantní subjekt, což by v tomto případě bylo hnutí ANO.

Což by znamenalo, že by dosáhlo na sněmovní většinu?
Dlouho jsme si mysleli, že to možné není a v poměrném systému se to v podstatě stát nemůže, ale při stávající konstelaci by to možné bylo.

Neměli by tedy voliči kromě programových východisek vzít v potaz i tuto okolnost?
To si skutečně musejí voliči zvážit sami.

Preferují lidé podle vašich analýz z minulých voleb strany, které mají relativní jistotu dostat se nad deset procent?
Nemyslím, že by zohledňovali možný výsledek stran nad deset procent. Taková sofistikovaná úvaha vedoucí ke strategické volbě vyžaduje nějakou zkušenost, která nám chybí. Do podobné situace se dostáváme poprvé. Psychologický efekt pětiprocentní uzavírací klauzule jsme tu ale měli a v letech 1996 až 2006 skutečně fungoval. Volby 2010 a 2013 přinesly jiný způsob voličského uvažování. Lidé se přestali pětiprocentní hranice bát a začali volit méně strategicky, což vedlo ke dvěma jevům. Jednak se do sněmovny dostaly nové subjekty, ať už TOP 09 a Věci veřejné v roce 2010, nebo ANO a Úsvit před čtyřmi lety, a jednak spousta hlasů propadla.

Z tohoto pohledu byla zajímavým projektem koalice lidovců a STAN, která měla být protiváhou ANO a ČSSD s ambicí získat až dvacet procent hlasů. Jak tuto myšlenku včetně jejího krachu hodnotíte?
Podle mě je vždycky pozitivní, když se strany rozhodnou spolupracovat už před volbami. Mnohem více si cením předvolební koaliční spolupráce, jež sleduje nějaké dlouhodobější strategie, než té, kterou si vynutí situace po volbách.  Je pozoruhodné, že některým aktérům, hlavně hnutí ANO, to velmi vadilo. Kolují informace, jejichž pravdivost ovšem neumím posoudit, že v tomto směru určití jedinci věnovali hodně energie k přesvědčování některých politiků v KDU--ČSL i STAN, aby spolupráci opustili.

Podivné intermezzo s miliardářem Daliborem Dědkem, který chtěl spolupracovat s ANO a Starosty po svém odchodu prakticky rozložil, skutečně nejvíc prospělo hnutí ANO. Andreji Babišovi se rozpadem této koalice a Dědkovým odchodem určitě ulevilo.
Zcela jistě. Na jeho místě bych z toho měl radost.

ODS vstoupila do horké fáze kampaně velmi razantně, když představila dvanáct programových bodů, přes něž nejede vlak, ať už se to týká daní, zrušení EET či odmítnutí eura. Vyloučila jimi prakticky spolupráci s hnutím ANO. Je to chytrá strategie, nebo tím některé potenciální voliče odlákala?
Vnímám to jako chytrou strategii. Lidé, kteří sympatizují s hnutím ANO, budou volit ANO, nikoli ODS, aby s hnutím poté spolupracovala. ODS má před sebou úkol posbírat se po propadech v minulosti a pomalu se jí to začíná dařit. Nyní deklaruje, že  hnutí ANO s Andrejem Babišem je pro ní velmi problematický partner, ale musíme si uvědomit, že jde o ODS s Petrem Fialou v čele. Nevíme, co by ODS udělala, kdyby se její vedení vyměnilo.

Volby samozřejmě přinášejí i stranický kvas, zvláště u méně úspěšných subjektů. Sociální demokraty čeká výběr nového předsedy, Pavel Bělobrádek avizoval, že v případě horšího výsledku lidovců než 6,7 procenta odstoupí. Očekáváte zemětřesení ve stranických centrálách?
Pokud některé strany neuspějí, zcela jistě budou členové volat po vyvození osobní zodpovědnosti. To znamená, že budou odstupovat lídři, někde i celá vedení.

Vidíte zřetelné osobní ambice v některých stranách, mám na mysli třeba Václava Klause mladšího v ODS?
Přesně tam ty ambice vidím.

Kam kráčí dosud nejsilnější vládní strana, sociální demokracie?
Sociální demokracie má stejný problém, jaký měla v minulosti ODS, jde o velmi podobný scénář.  Volby od voleb se jí snižuje podpora, ztrácí voliče a musí s tím něco zásadního začít dělat. Uvidíme, jestli se jí povede ještě do voleb trošku změnit svůj obraz.

Bude v tom „dělání něco se sebou“ hrát roli i prezidentská volba a vztah k Miloši Zemanovi?
To je jeden z politických problémů, který sociální demokraty čeká, ale není zásadní. Důvody, proč ČSSD ztrácí voliče, jsou komplexnější.

Včetně vztahu k Evropě a migrační problematice?
Samozřejmě i to je věc, kde by si sociální demokracie měla rozmyslet svoji politiku, ale nemyslím, že by pro její potenciální voliče byla klíčová.

Co je tedy klíčové?
Musí přesvědčit své tradiční stoupence, že stále dává smysl volit ji, nikoli strany s alternativním způsobem řešení jejich problémů. ČSSD by se neměla soustředit jen na nízkopříjmové skupiny a so-ciální slabé, ale hlavně na zaměstnance, mám na mysli ty, kteří nepatří k nadprůměrně placeným. To je obrovská skupina lidí, ale tito občané dnes evidentně volí někoho jiného.

A dávají dokonce přednost stranám, které byly ještě nedávno na okraji spektra jako subjekty nesystémové, protirežimní, to znamená Okamurově SPD a Filipově KSČM. Ty už se dnes ovšem pohybují v hlavním proudu a překonají zřejmě v prvním případě pěti- a v druhém desetiprocentní hranici. O čem to svědčí?
Musím říct, že z posledního vývoje v České republice jsem dost smutný. Když se dívám na strukturu subjektů, které voliči podporují, a na politické postoje ve výzkumech veřejného mínění, mám pocit, jako kdyby tady těch 27 let po listopadu 1989 nebylo.
Zdá se mi, že téměř neproběhl proces, během něhož by se čeští občané stali skutečnými demokraty. Vidím tu výrazný rozdíl proti západním společnostem, které jsou vůči svým politikům také kritické, ale jsou to hlasy kritických demokratů, pro něž je demokracie vysokou hodnotou. Svým politikům často nedůvěřují, mají potřebu hledat alternativu a měnit je, ale zachování demokracie je u nich vždycky na prvním místě.
V Čechách lidi ani příliš nevzruší, když o někom řekneme, že je nebezpečím pro demokracii. Významná část české společnosti už ani nemá pocit, že by demokracie byla nějakou cennou hodnotou, neřkuli nejlepším systémem vládnutí. Jak vidíme z průzkumů, nemálo Čechů si myslí, že jistá forma vlády pevné ruky by mohla být docela dobrým řešením. To ovšem znamená, že dávají všanc sami sebe, aniž by to věděli. Až to zjistí, bude pozdě.

KDO JE Doc. PhDr. TOMÁŠ LEBEDA, Ph.D.
* Narodil se 11. září 1976 v Karlových Varech

* Vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd UK v Praze, absolvoval studijní pobyt na London School od Economics and Political Science, byl na stáži v britském parlamentu.

* Působil v Sociologickém ústavu Akademie věd ČR a na Institutu politologických studií FSV UK, kde získal docenturu.

* Od roku 2008 přednáší na Univerzitě Palackého v Olomouci, kde nyní vede Katedru politologie a evropských studií.

PŘEDCHOZÍ
2/2
DALŠÍ

Autor: Kateřina Perknerová

2.9.2017 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hasiči vyjíždí kvůli silnému větru. Řeší popadané stromy i uvolněné plechy
4

Silný vítr na Olomoucku shazoval stromy a zvedal plechy

Tragická nehoda mercedesu ve Wolkerově ulici v Olomouci
2 9

Tragický náraz hokejistova mercedesu šetří kriminálka

Pohyb v Sigmě: rušno mezi obránci, otazník u Yunise i zkouška dorostenců

Pátkem začala fotbalistům Sigmy dovolená, do přípravy nastoupí na začátku ledna.

Pojištění pracovní neschopnosti může vytrhnout trn z paty

Dlouhodobá léčba nemoci nebo úrazu zamává nejen s psychikou člověka, ale také s jeho peněženkou. Pokud nemáte našetřenou solidní rezervu, zamyslete se nad připojištěním pracovní neschopnosti. Může vám přijít vhod. Co byste o připojištění měli vědět prozrazuje David Kučera, finanční poradce Partners.

Řidič se po dálnici řítil v protisměru. Skončil na psychiatrii

Velmi nebezpečnou situaci zažili řidiči na dálnici z Mohelnice do Olomouce.

Pitbul kousnul návštěvnici baru do obličeje

Do fakultní nemocnice odvezla záchranka mladou ženu, kterou v jednom z přerovských barů pokousal pitbulteriér její známé.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT