Tak vypadá v olomoucké vazební věznici denní program dvojice mužů obviněných v souvislosti s aférou kolem bývalé tajemnice premiéra Jany Nagyové.

Mluvčí věznice Markéta Zimová ani mluvčí generálního ředitelství vězeňské služby Gabriela Pohlová nechtějí konkrétní jména osob umístěných v Olomouci ve vazbě v souvislosti s aktuální pražskou kauzou zveřejňovat.

Podle informací Olomouckého deníku by se však v olomoucké vazební věznici měl nacházet exposlanec Petr Tluchoř a bývalý šéf vojenského zpravodajství a zároveň dosavadní ředitel Správy státních hmotných rezerv Ondrej Páleník.

Kdo je vlastně olomoucký vrchní žalobce Ivo Ištvan?
Jak se může kauza vyvíjet?
A co o ní soudí osobnosti z regionu či uznávaný politolog?
Čtěte v ÚTERNÍM TIŠTĚNÉM VYDÁNÍ Olomouckého deníku 18. června

Budíček o půl šesté, večerka v devět

Oba teď musejí v olomoucké vazební věznici dodržovat předepsaný denní režim.

Například budíček mají o půl šesté ráno.

V pondělí posnídali čaj, chléb s máslem a vejci.

„K obědu se podávala vločková polévka, přírodní kuřecí řízek, bramborová kaše a salát. K večeři měli pečivo s máslem a salámem a čaj," popsala pondělní jídelníček mluvčí generálního ředitelství vězeňské služby Gabriela Pohlová.

Obvinění podle ní mají nárok také na pravidelnou vycházku ve dvoře věznice, strávit tam mohou až hodinu denně. Kromě toho mají možnost se podle vlastního zájmu účastnit různých zájmových, vzdělávacích či výchovných aktivit a programů.

„Mohou také používat vlastní přenosný radiopřijímač nebo televizor," poznamenala Pohlová s tím, že ve věznici se musí samozřejmě dodržovat také večerka. Ta je v Olomouci v devět hodin večer.

Návštěva jednou za 14 dní, balíček za čtvrt roku

Jednou za tři měsíce mohou lidé umístění ve vazbě přijmout až pětikilogramový balíček.

Telefonovat smí pouze obvinění, u nichž není důvodem vazby obava z maření vyšetřování. Telefon mohou použít ke kontaktu pouze s osobou blízkou.

Naopak neomezené možnosti obvinění mají pokud se týká písemné korespondence.

Každý dopis však podléhá kontrole ze strany pracovníků vězeňské služby.

Jednou za dva týdny může obviněný přijmout ve věznici návštěvu. Až čtyři osoby najednou s ním mohou strávit maximálně hodinu a půl času určeného pro návštěvy.

Petr Tluchoř (45)

Petr Tluchoř.Vystudovaný právník je členem ODS od roku 1996, v letech 1999 až 2006 působil v komunální politice v Brandýse nad Labem - Staré Boleslavi.

Ve Sněmovně zasedl jako náhradník v roce 2004, od září 2006 řídil poslanecký klub ODS.

Jako poslanec se v roce 2010 stal členem správní rady VZP.

V květnu 2011 Tluchoř neobhájil funkci předsedy klubu, kterým se tehdy stal Zbyněk Stanjura. Tluchoře před volbou kritizoval premiér a předseda ODS Petr Nečas a vyzval ho, aby nekandidoval.

Na jaře 2011 jej Věci veřejné obvinily z toho, že pomáhal připravovat puč uvnitř jejich strany, což odmítl.

Loni se profiloval jako jeden z hlavních vnitrostranických kritiků premiéra Nečase.

Na poslanecký mandát rezignoval Tluchoř loni v listopadu podobně jako Fuksa kvůli nesouhlasu s vládním daňovým balíčkem.

Po odchodu ze Sněmovny se v médiích objevily spekulace o tom, že Tluchoř zamíří do některé státní či polostátní firmy, nejspíše společnosti ČEZ, to ale on sám odmítl. Začátkem roku řekl ČTK, že pracuje jako konzultant. (ČTK)

Ondrej Páleník (48)

Ondrej PáleníkPůvodně kariérní voják narozený na Slovensku strávil většinu své aktivní služby u výsadkářů v Prostějově.

Jako velitel čety se zúčastnil už zahraniční mise během první války v Perském zálivu, v letech 2004 až 2006 českému kontingentu v Afghánistánu.

Má za sebou působení ve spojeneckém štábu v Belgii a od roku 2002 vedl pět let elitní 601. skupinu speciálních sil v Prostějově.

V roce 2007 se stal šéfem Vojenského zpravodajství a v čele armádní rozvědky vydržel více než pět let, což je nejdelší funkční období ředitele této tajné služby v novodobé historii.

Loni Nečasova vláda Páleníka z čela Vojenského zpravodajství odvolala, média spekulovala o tom, že jedním z důvodů byl Páleníkův blízký vztah k exministrovi obrany Martinu Bartákovi, který čelí podezření kvůli podezřelým vojenským zakázkám.

V listopadu pak zamířil Ondrej Páleník do čela Správy státních hmotných rezerv.

Letos se jeho jméno objevilo i mezi možnými kandidáty na ministra obrany. (ČTK)