Bojí se negativních dopadů na podzemní zdroje pitné vody a zhoršení životního prostředí v obcích.

„Spočítali jsme si, že by přes obec každé tři a půl minuty projel třicetitunový náklaďák s návěsem. Těžká doprava by zničila místní komunikace, občany by obtěžoval hluk a prach. Těžba má zasahovat do hloubky čtyřiadvacet metrů pod hladinu podzemní vody. Obáváme se, že to ohrozí vodní zdroj, který zásobuje dva a půl tisíce lidí pitnou vodou,“ řekl lutínský místostarosta Miroslav Mačák (nez.).

Záměr těžařské firmy odmítli také zastupitelé sousedního Hněvotína. Za největší problém považují nákladní dopravu.

„V minulosti obec souhlasila s obalovnou a betonárkou a dnes kvůli tomu řešíme problémy s kamiony,“ sdělil hněvotínský starosta Jaroslav Dvořák (nez.).

Společnost Agir nyní kvůli obavám občanů z obou vesnic přišla s nabídkou finančních kompenzací.

„Obce by od nás dostávaly přibližně milion korun ročně. Částku by si mezi sebe rozdělily. S dopravci si chceme dohodnout trasy mimo zastavěnou část vesnic, kterými by štěrkopísek vozili. Pokud by jezdili jinudy, vypovíme s nimi smlouvy. Jsme ochotní v budoucnu spolupracovat také při rekultivaci těžebního prostoru,“ sdělil jednatel společnosti Karel Novotný.

Ani tento návrh však není pro hněvotínské zastupitele přijatelný, záměr před několika dny podruhé odmítli.

„Firma by nám vyplácela asi 400 tisíc korun ročně, což pro nás rozhodně není zajímavé. Nikdo nám nedá záruku, že nákladní dopravu svedou mimo obec a že řidiči budou určené trasy dodržovat,“ dodal Dvořák.

Přestože obce Lutín a Hněvotín se zahájením těžby nesouhlasí, zřejmě jí zabránit nedokáží.

„Pokud těžařská společnost splní všechny zákonné podmínky, získá územní rozhodnutí a předloží požadované dokumenty, pak povolení k dobývání štěrkopísku dostane. Obce v tomto případě nemají žádné právo veta, jsou jen účastníkem řízení,“ uvedl ředitel druhého odboru Českého báňského úřadu František Ondruš.

Lidé, kteří s otevřením nového lomu, výstavbou velké firmy nebo například logistického centra v blízkosti svých domovů nesouhlasí, mohou založit občanské sdružení.

Nezáleží na tom, zda se jedná o stavbu na obecních nebo soukromých pozemcích. K založení sdružení, které může vznášet námitky při územním a stavebním řízení, přitom stačí tři lidé.