Synagoga byla dostavěna v dubnu roku 1897 podle plánů renomovaného vídeňského architekta Jakoba Gartnera, který projektoval i další synagogy ve Vídni, v Debrecíně nebo v Kroměříži.

Olomoučtí Židé tehdy pro její stavbu koupili parcelu na dnešním Palachově náměstí, které se tenkrát jmenovalo po císařovně Marii Terezii. Zvláštní monumentalitu olomoucké synagogy umocňoval její orientálně byzantský styl.

Synagoga pokojně žila čtyřicet dva let svým životem až do osudného 15. března. Co se tehdy vlastně stalo?

Již v předvečer čtrnáctého března se objevilo v olomouckých ulicích spousta Němců.

Čtěte také:Co zbylo po olomoucké synagoze? Okna a parkoviště

Trapl: Zapálili jsme ji my, chlubili se čeští fašisté

Ve městě zavládl chaos, snahy městské rady uklidnit situaci vyšly naprázdno. Ráno vjely do Chválkovic první motorizované jednotky německé armády.

Hořet začalo večer

Již kolem jedenácté hodiny převzala okupační vojska pod vedením plukovníka Hardeho veškerou moc ve městě a zorganizovala velkou vojenskou přehlídku.

Kolem desáté hodiny večerní někdo poprvé oznámil hasičům, že synagoga je v plamenech.

Petr Broch, jehož vzpomínky na událost se dochovaly, tehdy bydlel v nedaleké Havlíčkově ulici. Požár sledoval jako osmiletý:

„Vysoké plameny šlehaly a olizovaly celou synagogu. Nocí se ozýval praskot a řinčení skel. A všude plno štiplavého dýmu, který se valil ze synagogy,“ vzpomínal.

Armáda bránila hasičům hasit

Na místo postupně dorazilo patnáct hasičských sborů, zkáze však nemohly zabránit. Německá armáda totiž hasičům zabránila dělat svou práci. Synagogu vojáci nechali hořet až do dopoledních hodin druhého dne.

„Nejdříve mě omráčil strašný zápach spáleného dřeva. Nechtěl jsem věřit očím, skoro vše bylo spálené, stěny od kouře a plamenů černé. Žár vyrazil i barevná okna, měl jsem obavu, že strop se každou chvíli zřítí. Nikdy na to nezapomenu,“ vyprávěl Petr Broch, kterému se jako jednomu z prvních podařilo dostat se do trosek synagogy.

Při jejich likvidaci se podle vzpomínek pamětníků zabil jeden z německých dělníků, když chtěl odstranit kovovou šesticípou hvězdu, která zdobila hlavní kopuly z hlavní kopule. Její část se prý ulomila a strhla muže dolů.

Tisíce olomouckých Židů zahynuly

Požár synagogy představoval nenahraditelnou ztrátu, byl však jen začátkem. Krátce po vypálení synagogy zbořili nacisté obecní dům židovské obce v Lafayettově ulici, později byl zrušen i židovský hřbitov.

V transportech skončilo bezmála tři a půl tisíce olomouckých Židů. Přežilo jich necelých dvě stě. Jednou z obětí je i Herbert Oppenheim, hlavní osobnost spjatá se synagogou, který zahynul v koncentračním táboře v Treblince.

Karel Páral