„V současné době probíhá antropologická analýza kosterních pozůstatků, která ještě není u konce, ale již přináší zajímavá zjištění, například doklady různých chorob našich předků,“ informoval mluvčí olomouckého územního pracoviště Národního památkového ústavu Vlastimil Staněk.

Archeologové objevili hrob se značně deformovanými kostmi a jak analýza ukázala, šlo o jedince nakaženého touto pohlavní chorobou.

„Infekcí byla zasažena téměř celá část dochovaného skeletu horních a dolních končetin spolu se žebry, a to v podobě masivní chronické periostitidy - zánětu okostice. Zánět způsobil nejen zbytnění kostí, ale především značné bolesti postiženému jedinci,“ popisoval Staněk.

Masivní rozmach infekce, která se pandemicky šířila Evropou od konce 15. století, zapříčinil pohyb vojsk účastnících se bojů francouzského krále Karla VIII. o neapolský trůn.

Jde o jedno z mála infekčních onemocnění, jehož průběh se projevuje na lidských kosterních pozůstatcích.

Dávné pandemii však podle odborníků neodpovídá počet archeologicky dokumentovaných syfilitických skeletů. Je to dáno tím, že na kostře se pohlavní choroba projevuje až v konečném stádiu - zhruba po 15 až 20 letech po vstupu infekce do těla.

„Této fáze se velká část nakažených nedožila ani ve stoletích pozdějších. Tedy zjištění projevů syfilitické infekce na skeletu z hrobu představuje ojedinělý nález,“ poukázal mluvčí Staněk.

Odkryto přes 500 hrobů

Záchranný archeologický výzkum v Křížkovského ulici probíhal v letech 2015 až 2017 při rekonstrukci děkanátu Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Během něj byla, kromě jiných mimořádných nálezů například z období raného středověku, prozkoumána právě část hřbitova, který se nacházel kolem bývalého gotického kostela sv. Petra a Pavla, zbořeného v roce 1792.

Samotný hřbitov byl zrušen už roku 1784, nicméně nejstarší hroby pochází z průběhu vrcholného středověku.

Výzkum odkryl celkem 98 hrobů na současném nádvoří děkanátu, dalších 486 hrobů bylo prozkoumáno v nově budovaném suterénu pod severním křídlem budovy. Podle NPÚ se tak jedná o největší archeologicky zkoumaný hřbitov v intravilánu města na střední Moravě.

„V některých hrobech byly nalezeny součásti oděvu nebo pohřebního rubáše, jako spínadla, knoflíky, opaskové přezky nebo čelenky; zejména v barokních hrobech pak byly také četné milodary – křížky, růžence, medailony, či škapulíře,“ informoval Staněk.