Obchvat Bludova měří přes pět a půl kilometru. Navazuje na něj více než kilometrový přivaděč, který vyústí na kruhovém objezdu u šumperského hřbitova.

„Každá takováto stavba má své dílčí technické problémy. Objevily se z hlediska konsolidace násypů a navazující stavby jednotlivých mostních objektů, ale s nimi jsme se vyrovnali. V tuto chvíli se nastavený harmonogram dodržuje, není ohrožen, ba naopak je snaha tuto stavbu zprovoznit do konce letošního roku,“ přiblížil průběh stavby obchvatu Bludova ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl.

Součástí stavby je velká mimoúrovňová křižovatka u Postřelmova. Na trase obchvatu se nachází deset mostů, které dohromady měří více než kilometr. Nejdelší z nich překonává řeku Moravu a železniční trať do Šumperku.

Výstavba mostů na obchvatu Bludova, 5. října 2022.
VIDEO: Obchvat Bludova dostal čtvrt kilometru dlouhý most

Podle ministra dopravy Martina Kupky stavba patří mezi náročnější v celé republice.

„Pro toto území je to jedna z klíčových staveb. Mimo zastavěnou oblast Bludova se podaří spojit tah I/11 s přeložkou silnice I/44. Celkem 5,6 kilometru nového čtyřpruhu významně uleví tranzitní dopravě v samotném Bludově a v okolních obcích. Znamená to ale i rychlejší spojení směrem na Šumperk a Jeseník, zlepšení dopravní obslužnosti a větší bezpečnost na silnicích,“ řekl.

Olomouc - Jeseník za 55 minut

Doprava je jedním z témat, které ve středu v Jeseníku řeší zástupci Olomouckého kraje s představiteli vlády.

Hejtmanství dokončuje studii tunelu pod Červenohorským sedlem. Původní záměr silničního tunelu se rozšířil o možný tunel železniční.

Elektrický vlak RegioPanter v Koutech nad Desnou
Vize: vlakem z Koutů do Jeseníku, tunelem pod sedlem

„Pro mě je to velmi důležité téma, protože rychlé propojení Jeseníku s Olomoucí by se železniční dopravou mohlo zrychlit až na pětapadesát minut a železnice je zároveň oproti individuální automobilové dopravě ekologická,“ řekl hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek.

Přes Sedlo vede stále jen jedna cesta, ta na snímku. Tunel zůstal jen snem a vizí.
Tunel pod Červenohorským sedlem je nyní jen zapomenutou vizí

„Už dnes ráno jsem stihl s panem ministrem Kupkou to téma nadhodit. Z krátkého rozhovoru jsem pochopil, že pan ministr je na tuto debatu připraven. Jsem na ni docela zvědav. Samozřejmě je to o velkých penězích. Pokud by se nám podařilo v blízké budoucnosti dosáhnout podpory vyjádřené ministrem dopravy, byl bych spokojen,“ dodal hejtman Suchánek.

Myšlenka z "devadesátek" vyšuměla

O stavbu tunelu pod Červenohorským sedlem původně usilovala firma Lesostavby Šumperk už od roku 1998. 

O šest let později dalo projektu zelenou ministerstvo životního prostředí, bylo ale ještě třeba získat status veřejně prospěšné stavby, protože pouze u takové stavby zákon připouští vyvlastnění pozemků.

Celý proces ale nedospěl ani do fáze územního řízení a Lesostavby Šumperk veškeré aktivity související s tunelem ukončily.

VIDEO: Vizualizace tunelu pod Červenohorským sedlem z roku 1999

Zdroj: Youtube

Podpora vybudování  tunelu  figurovalo v programovém prohlášení radních Olomouckého kraje do roku 2008, ale už tehdy bylo jasné, že se nebude jednat o prioritu. Místo tunelu se kraj pustil do opravy horské silnice mezi Šumperkem a Jeseníkem. 

Původní vize, která kolem roku 2000 počítala s astronomickými náklady 5,5 miliardy korun, zůstala jen na papíře. O tunelu se již léta ani nemluví. 

Není bez zajímavosti, že se myšlenka tunelu pod horským masívem Jeseníků zrodila už za 2. světové války, nacističtí pohlaváři údajně nechali zpracovat projekt.

Podle nové studie z 90. let minulého století měl být šestikilometrový tunel pod Červenohorským sedlem největší stavbou svého druhu v České republice.  Vést měl pod horami Výrovka, Klínovec, Velký klín a Jeřáb. Stoupání v tunelu je plánováno na 0,35 procent, výškový rozdíl na 46 metrů. V plánech jsou zahrnuty tři větrací šachty ústící do terénu.