„Jsme na prahu Bouzovské vrchoviny, kde je to sice se srážkami trochu lepší, ale i tak odchází kromě smrku i ostatní dřeviny. Navíc na sucho, které trvá třetím rokem, se nabalují důsledky zimy bez mrazů, kdy je hodně hrabošů, takže nám aktuálně odumírají dvě dřeviny právě vlivem sucha a působením tohoto škůdce,“ popisovala vedoucí parku Ivana Erlecová.

Zalévají dvakrát denně

Zahradníky v arboretu stojí velké úsilí, aby udrželi suchem zkoušené dřeviny v dobré kondici. Dvakrát denně přetahují hadice s vodou po rozlehlé zahraně a dodávají vláhu žíznícím rostlinám.

„Nejvíce trpí všechny druhy a formy smrku, některé jedle a douglaska, kde nebylo vybráno ideální stanoviště,“ líčil Stanislav Hekele dopady na čtyři desítky let staré dřeviny.

Duby a buky se drží

V parku však mohou návštěvníci obdivovat unikáty rostoucí tři století. Tyto duby nebo 200 let staré buky odolávají vodnímu stresu dobře.

„Navíc máme díky prozřetelnosti předků silný zdroj spodní vody, takže je z čeho brát. Také jsme mulčovali, aby se voda tolik neodpařovala. Hadice však přetahujeme dvakrát denně, čerpadla běží naplno. Nadřou se pracovníci. Děláme maximum, abychom soubor dřevin drželi v dobré kondici navzdory tři roky trvajícímu suchu,“ vysvětloval Hekele.

Najdou si vláhu z potoka či rybníka

Části parku s exotickými dřevinami dopřává vláhu potok, který arboretem protéká, a rybník. Dřeviny rostoucí v jejich blízkosti si kořeny dokáží vodu přisát. Pomáhá i to, jak zakladatel současné podoby parku statkář Quido Riedel sjednotil různé skupiny stromů podle nároků na živiny, půdu i klima.

V Arboretu Bílá Lhota, které je Národní přírodní památkou, je zastoupeno zhruba 300 různých druhů a kultivarů jehličnatých a listnatých dřevin, z nichž mezi nejčastější patří keřovité tisy v různých barvách a tvarech, na druhém místě pak túje a smrky.

Kostru parku však tvoří převážně duby a různobarevné buky spolu s doplňkovými dřevinami, jako jsou cypřišky, javory, borovice, břízy, douglasky a lípy.

Rostou zde kromě jihoevropských dřevin keře a trvalky z Asie, a to z Číny, Koreje, Mandžuska, Japonska i rostliny ze Sibiře a chladnějších oblastí. Mnoho dřevin v parku pochází také z různých částí Severní Ameriky a z Mexika.