„Lesy jsou teď totálně prázdné, protože červenec patří k nejteplejším měsícům v roce. Do mykologické poradny chodili lidé hlavně v květnu, který byl bohatý na srážky, a rostlo hodně druhů - kozáky, hřiby a sem tam nějaká holubinka. Naštěstí jsme zatím nezaznamenali žádné případy otrav,“ řekl Jiří Polčák.

Z jedovatých hub lidé do poradny, která je otevřená každé pondělí od 8 do 16 hodin v prostorách Ornitologické stanice v Přerově, nejčastěji přinášejí muchomůrku tygrovanou či zelenou.

„Občas přijdou i s čechratkou podvinutou, což je nenápadná hnědošedá houba, která je jedovatá a roste na sídlištích. Za václavku zase často zaměňují třepenitku svazčitou, která má ale výrazně hořkou chuť,“ shrnul své postřehy z poradny.

Do poradny? I s muchomůrkou na kostičky

V minulosti se podle něj ale stalo i to, že lidé donesli do poradny muchomůrku zelenou, nakrájenou na kostičky.

„Na určení druhu se bohužel přišli zeptat pozdě - celá rodina skončila s výplachem žaludku v nemocnici. Všichni ale shodně tvrdili, že měla houba příjemnou a lahodnou chuť i vůni. Proto by měli být lidé při určování druhů zvlášť opatrní,“ radí Jiří Polčák.

Vzácné hřiby

Přerovský mykolog objevil i přes nepřízeň počasí koncem června v Beskydech zajímavé druhy hub.

„Zajímavostí byl nález hřibu zavalitého, který roste jen na třech lokalitách v Beskydech, a to výhradně pod jedlí. Na některých místech se vyskytl i hřib šedorůžový, jenž byl popsán jako nový druh pro vědu, a letos jsme na něj narazili na vizovických vrších. Stejně tak rostl i vzácný hřib Moserův - vysoké teploty totiž teplomilné houby přilákaly,“ poznamenal.

Podle něj je dobrým znamením, že se tyto vzácné houby vyskytují ve stále větším množství.

„Nález na jiných místech v republice nehrozí, protože jsou vázány výhradně na jedle. Nemusíte na ně narazit každý rok, ale letos byly v květnu srážky a červen byl teplotně nadprůměrný,“ vysvětlil Jiří Polčák.

Houbařům by měly začít ty pravé žně až v srpnu a především v září, kdy už bývá v lesích plno.