Kromě červeného, bílého nebo růžového si mohli všichni užít i zajímavý program a zasoutěžit si. Několik statečných se šátky na očích hádalo barvu, chuť i odrůdu nejrůznějších vín. Ženy i muži předvedli své schopnosti v natahování vína koštýřem. A celý sál s napětím sledoval vystoupení Filipa Nagyho, vicemistra České republiky v sabráži. Ten dokázal hrdlo šampaňského useknout třeba i žehličkou. „Pokud se to nepovede, může být na vině člověk, který sabráž provádí, ale také třeba láhev, která má nějakou vadu," vysvětlil publiku.

Celým odpolednem a večerem se sálem nesl příjemný hudební podkres cimbálové muziky, zaznívaly nejrůznější lidové písně, které občas vylákaly na parket několik odvážlivců. „Cimbálovka je velmi kvalitní. Slovácké tance moc neznáme, ale na polku jsme si s manželem zatančili," svěřila se Marie Pekárková a pousmála se na muže sedícího vedle ní. „Díváme se, kolik mají vína bodů a podle toho je ochutnáváme," dodala směrem ke skleničkám naplněným bílým a růžovým vínem.

Každý, kdo si chtěl na vinobraní dát vínko nebo třeba nějaké občerstvení, si musel u vstupu směnit běžné peníze za tolary. Jediné, co si tady lidé mohli koupit za koruny, byl burčák. „Přijel jsem s přáteli na kole. Obvykle si dávám Tramín nebo červené André, ale tentokrát jsem si koupil burčák," poznamenal Josef Kalousek a uzavřenou plastovou lahev uložil do batohu.

Okoštovat přišli už podruhé i manželé Eschwaizerovi. „Loňský ročník jsme propásli, protože jsem rodila. Jinak se nám tady moc líbilo už před dvěma lety. Máme rádi hlavně suchá vína a většinou si necháme poradit, které bychom měli ochutnat," svěřila se Petra Eschwaizerová. Spolu s manželem Janem využili letošní novinku, její partner přišel s motýlkem kolem krku, a tak měla Petra vstup zdarma. Ani k zábavě neměl mladý pár žádné výtky. „Řekli bychom, že ten program se k vinobraní hodí. Cimbálovka krásně doplňuje celou atmosféru," ocenili.

Jako první přišel s myšlenkou na vinobraní v obci se zhruba 3300 obyvateli její rodák sommeliér David Pavlíček. „Vydal jsem se na takovou donquijotovskou misi. Chtěl jsem, aby lidé pochopili, že existuje dobré kvalitní víno a aby ho začali pít. Hlavně nám šlo o to se pobavit, ale vinobraní se ujalo, návštěvníci se vrací. Už je to taková tradice," poznamenal hrdě David Pavlíček. Upozornil, že s každý dalším ročníkem má vinobraní profesionálnější nádech.

Každoročně si ochutnávku vín ve Štěpánově nenechá ujít kolem dvou set lidí, a to nejen místních nebo obyvatel okolních vesnic, zavítají sem také mnozí Olomoučané. „Letos jsme napočítali přes 250 návštěvníků. Na velká vinobraní, která pořádají třeba v Mikulově nebo ve Znojmě, se každý nedostane. Ale daří se nám, aby to naše o dost menší mělo vysokou úroveň," dodala za organizátory Jana Zahradníčková.

Hlasovací lístky návštěvníků, na nichž vybírali nejlepší odrůdu vína, pořadatelé pečlivě prošli a vítěz zazněl kolem půl desáté večer. Vůbec nejvíc potěšilo chuťové buňky těch, kteří poctivě testovali různé druhy kvašeného moštu z révy, víno Cabernet Sauvignon Rosé z Vinařství Štěpánek. Následovalo ještě vyhlášení tomboly a kolem jedenácté večer se hosté po příjemně stráveném večeru rozešli do svých domovů.

Autor: Alena Hesová