Kliknutím zvětšíteNguyen Duy Toan to přesto nevzdal.
Objekt, který mu obec pronajala, upravil a obchod s typicky pestrým sortimentem a nepřehlédnutelnou reklamou nakonec přece jen otevřel.
Po půl roce si nestěžuje. Vztahy se zklidnily a lidé si na prodejnu s otevírací dobou „od nevidím do nevidím“ zvykli.
„Bylo to nepříjemné. Dokonce tři dny před otevřením nám někdo zablokoval zámek, abychom se nedostali dovnitř. Nacpali do něj kousek kovu,“ vzpomínal na krušné začátky Nguyen Duy Toan.
„Od té doby je klid. Žádné útoky nebo rasistické poznámky. Vztahy jsou v pořádku,“ hodnotil.
V sousedním Brodku u Přerova má obchod se smíšeným zbožím šestým rokem a když se dozvěděl o prázdném obecním objektu ve Věrovanech, rozhodl se expandovat.
„Se starostou jsme se dohodli a pustil jsem se do vnitřních úprav. Zabraly měsíce. Od loňského srpna máme otevřeno a nelitujeme. Tržby sice nejsou takové jako v Brodku, ale lidé si už na nový obchod postupně zvykají. Zastavují se i řidiči, kteří jen projíždějí. Už se o nás začíná vědět,“ popisoval.
Pečivo, drogerie i školní potřeby
V prodejně nabízí vše, co by jen lidé na venkově mohli potřebovat.
Od pomůcek do školy, přes prací prášek, toaletní papír, až po čerstvé pečivo, mléčné výrobky či alkohol a cigarety.
„Mají všechno. Chodím tam často. Ceny nejsou vysoké a hlavně mají otevřeno i v sobotu a neděli,“ hodnotila šestnáctiletá Ivona prodejnu v bývalé škole, kterou přespolní nemohou minout bez povšimnutí – už jen pro svéráznou výzdobu.
Na novou prodejnu si zvykla i osmdesátiletá seniorka z Nenakonic.
„Něco je dražší, v Dubu mají lepší ceny, ale člověk na jednom místě sežene všechno. A jsou tu od nevidím do nevidím,“ usmála se občasná zákaznice, když plnila nákupní košík mléčnými výrobky.
"Domov důchodců nebo pěstírna konopí?"
Výzvu s názvem „Domov důchodců nebo pěstírna konopí?“ před více než rokem odepsaly desítky obyvatel Věrovan. K dispozici byla v každé ze čtyř prodejen potravin.
Anonymní strůjce se v apelu ptal, zda ve Věrovanech potřebují vietnamské obchodníky a spojil je se zločinem.
„Nedělají si těžkou hlavu s předpisy jako je hygiena či prodej tabáku a alkoholu nezletilým. A co se bude dít v zákulisí? Drogy? Konopí? Pašované cigarety,“ burcoval Věrovanské pisatel.
Na city zahrál, když připomněl, že k takové trestné činnosti poskytla obec budovu, do které chodila nejstarší generace za vzděláním.
Autor zůstal neznámý
Od autorství ostrého útoku na vietnamské obchodníky dávali ruce pryč prodavačky stávajících prodejen i místní obyvatelé.
Někteří Věrovanští se od petice distancovali a obsah odsuzovali.
Prodavačky se tehdy shodly, že obchod ve Věrovanech nechybí.
„Co chybí, je dům s pečovatelskou službou, a k tomu by se dala budova školy využít,“ zamýšlely se pracovnice v prodejně COOP.
Na otevřenou diskriminaci odpovědělo vedení obce.
Starosta Miroslav Kubíček na výzvu reagoval prohlášením. Kdo za výzvou plnou nenávisti stál, tehdy nezjistil.
„Není petiční výbor, nikdo nepřišel, že dělá takovou akci. Když se pídíme po autorovi, dá každý ruce pryč,“ uvedl Kubíček.
Nezvyklá konkurence
Větší konkurenci v maloobchodní síti věrovanské zákazníky spíše těší.
Zároveň se usmívají nad její hustotou v době, kdy jiné obce bojují o jediný fungující krám.
„Je pravda, že obchod máme pomalu každých sto metrů, ale konkurence je prospěšná. Hlídají si ceny a s kvalitou také nemohou hazardovat. Uvidíme, kdo se udrží a kdo padne,“ shodly se v pondělí dopoledne šestnáctiletá Ilona a osmdesátnice z Nenakonic.
10
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
